Aby člověk mohl to, že se nyní necítí dobře, zdůvodňovat něčím ze vzdálené minulosti (například z dětství), musí onu nepříjemnou vzpomínku udržovat při životě, a tím v sobě aktivuje její vibrace. Bez ohledu na to, zda se nepříjemná situace týká rodiče, sourozence, spolužáka, který vás šikanoval, nebo špatného učitele, neustálé přemýšlení nad ní způsobuje…
«Kdybys někdy zjistil, že jsi v nesprávném příběhu, odejdi». Mo Willems
Hodně se ve vztazích řeší rozvody, někdy s vámi druhý nechce být, nevidí už ve vztahu výhody. Je těžké pro něj zůstat v dobrém i zlém, neboť ztratil touhu a vlastní sny v něm.
Třeba u vás taky přebývají tyhle pozitivní a vždy usměvavé bytosti.
zdroj: Cestou Světla Opačnou emocí k strachu je pokora. Umožňuje nasměrovat energii ne na tělo, ne na vnější boj se situací, ale na hlubinné změny. Nakolik vnitřně přijímáme jakoukoliv situaci, natolik se stává naší částí. A při změně sebe měníme i ji.
NEZASLOUŽÍM SI NIC DOBRÉHO. NEZASLOUŽÍM SI LÁSKU. NEZASLOUŽÍM SI SPOKOJENOST a ZDRAVÍ. NEZASLOUŽÍM SI PROSTOR PRO SEBE. STÁLE MUSÍM NĚKOMU POMÁHAT. STÁLE MUSÍM BÝT AKTIVNÍ. Je vám to povědomé?
Někteří dospělí žijí daleko od rodičů, ale když přijdou na návštěvu domů, dělají nebo mají neodbytný pocit, že by měli dělat to, co po nich rodiče chtějí. Navenek mohou dělat svá vlastní rozhodnutí – odstěhovat se, platit své účty, ale uvnitř nemají emocionální svolení být samostatným člověkem, svobodně rozhodovat o svém životě a necítit vinu,…
Staršie, ale stále aktuálne 🙂