Vesmír vám dal nějaké hodnoty pro dočasné užívání. Dal je proto, že je potřebujete. Dostali jste krásu od Boha – využívejte si ji ve zdraví. Potřebujete ji. Byl vám dán rozum – využijte ho pro své blaho a blaho ostatních lidí. Pokud je vám něco dáno a jiní to nemají, znamená to, že Bůh jim dal něco jiného, to, co nemáte vy. Každý žije ve svém světě. Každý prochází svou životní cestou. A každý člověk je po svém krásný.
Představte si, že jste se spustili v kánoi po řece. Zpočátku se necháte proudem unášet, ale pak kánoi otočíte a dáte se vší silou do pádlování proti proudu. A jak vás pozorujeme, usilovně se lopotící proti proudu, zeptáme se vás: „Zkusili jste se otočit a plavat po proudu?“ A většina odpoví: „Po proudu? To je pro lenivé!“ „Ale jak dlouho to takhle můžete vydržet?“ ptáme se. „To nevíme,“ odpoví mnozí z vás, „ale je naší povinností a zodpovědností na to přijít.“
Většina lidí nemá ani potuchy o tom, jak moc je jejich nepořádek ovlivňuje. Možná si dokonce bláhově myslíte, že ten váš nepořádek je vlastně hotový poklad, anebo alespoň potenciální poklad, stačí ho jen roztřídit a uklidit. Teprve když se s ním začnete vypořádávat, uvědomíte si, oč lépe se bez něho cítíte.
Nepořádek vás ovlivní podle toho, jaký typ člověka jste, kolik věcí máte, kde je doma skladujete a jak dlouho už je máte. Tady je seznam možných následků, na něž je třeba si dávat pozor především.
Dnešní moderní člověk je přehnaně zaměstnán prací, zábavou nebo pohybem. Velmi málo se věnuje nečinnosti a klidu. Moderní civilizace se svými honbami za potěšením, dobrodružstvím a složitými činnostmi chytila své oběti do pasti tak bezpečně, že ten kdo by chtěl sledovat nezávislou cestu musí vyvinout nadměrné úsilí. Většina lidí bere svůj život těžce, málokdo lehce. A tak procházejí denními záležitostmi nervózně, uspěchaně a jen zřídkakdy klidně. Jsme zaměstnáni tolika činnostmi, až nás to dusí. Takovýto život je bez citové rovnováhy a bez intelektuálního rozhledu. Východiskem z těchto potíží je naplnění potřeby ticha, míru a nezávislého myšlení.
To, co mám já, je pokora a to, co má Bůh, je Soucit. Pokora je mým oduševnělým darem mému Pánu Nejvyššímu. Soucit je plodným darem, který má můj Pán pro mě.
by NEVŠEDKO
Chrbtica je naša anténa, naša opora, náš zdroj bolesti a poznania. Napriek tomu, len málokto vie, čo všetko jednotlivé stavce ovplyvňujú. Pusťte z hlavy problémy a naštudujte si, ako sa ich zbaviť.
Do energetické rovnováhy člověka neodmyslitelně patří biorytmy v nás lidech. A co s nimi například souvisí ? Podívejme se například jakou roli hraje v životě člověka tma…