Zapomeňte dnes na hodinu na své myšlenky izolovanosti. Během té hodiny se dívejte na každého, koho potkáte, jako na člověka, který je s vámi v neviditelném spojení. Zjistíte, že jakmile začnete myslit tímto způsobem, přestanete se na druhé zlobit a nenávidět je, neboť by to bylo, jako byste nenáviděli sami sebe. To, co sdílíte se všemi ostatními, je lidství, a čím méně se izolujte od druhých, tím měně jste náchylní k nemocem, které způsobuje osamělost.
Možná to zní, jako byste měli zapomenout na své potřeby, ale ve skutečnosti tomu tak není. Naopak. Velkou chybou, které se lidé rádi dopouštějí, je skutečnost, že člověk se často omezí na představu, jak bohatý se díky svému zaměstnání stane, kolik uznání se mu dostane a jak ostatní zblednou závistí. Někdy dokonce člověk sní o tom, jak ostatním ukáže, na co všechno má.
Divná otázka, nemyslíte? Kolik stojí zájem? Zájem partnerů o toho druhého? Či přesněji vyjádření zájmu? Jsou li na počátku vztahu, pak nic není problém. Oba se snaží být neustále spolu, mluví spolu, jedí, dýchají, milují se a doplňují. Postupem času, jak se jejich vztah prohlubuje, částečně mizí i jejich potřeba sdílet vše a dokazovat si lásku a zájem, i…
Začněte vysílat k druhým pozitivní obrazy. Dívejte se na každého jako na člověka, který dosahuje svých cílů a je úspěšný. Převezměte zodpovědnost za to, co vysíláte, a soustřeďte se na vznešené obrazy sebe sama i druhých. Objevujte drahokamy ukryté v každém z vás.
Láska je základním zákonem síly,jíž říkáme Bůh.Když se naučíme milovat a dokážeme to spojit a s moudrostí,jsme dokonalí.
Proč Kristus říkal: „Největší nepřátelé člověka jsou domácí jeho“?
Zamysleme se, co je to cit lásky:
Na jedné straně je to touha spojit se s milovanou osobou, na druhou stranu štěstí z maximálního výdeje energie směrem k druhému člověku, spojení dvou protikladů. Pokud však „srůstám“ s milovaným člověkem, energie lásky přestává proudit a stane se nepotřebnou.
Ale i naopak, pokud se odpoutávám a odcházím, láska může zeslábnout.
Tak jako má osobní smysl každý člověk, má ho i každý vztah. V podstatě platí, že smyslem každého vztahu je vytvářet a prožívat štěstí.
Všimli jste si někdy, jak lidé žijí v nejrůznějších světech, které se od sebe radikálně liší? Pro někoho je svět bezútěšné místo plné samoty a ústrků, pro jiného je ten samý svět zdrojem lásky a uspokojení. A ještě pro jiné býval prázdnou pouští, která se pomalu proměňuje v okouzlující oázu.
Mnohé ženy se rozhodly ustupovat a podřizovat se manželům nejen navenek, ale i uvnitř. Dialektické myšlení však spočívá v tom, že v našem nitru můžeme uctívat pouze Boha, a nesmíme záviset na ničem lidském. Ustoupit přece neznamená, že se staneme na druhém závislými. V bojovém umění jako je sambo ustoupit nepříteli znamená ušetřit své síly…