Komu je smutno, měl by si přečíst tuto báseň v próze od amerického právníka a filosofa Maxe Ehrmanna (1872-1945). „Desiderata“ je něco jako přání šťastné cesty do budoucích časů či snad šťastné cesty životem. Ve svém deníku Ehrmann napsal: „Pokud se mi to podaří, chtěl bych tu po sobě něco nechat. Něco jako dárek, nevelký…
Čo je to – utrpenie? Ako vnímať smrť blízkych? Je možné zmeniť sa bez utrpenia? Otázka: Je možné meniť sa kreatívne, alebo z donútenia len prostredníctvom utrpenia? Ako to odmodliť a dať do rovnováhy ego? Odpoveď: A čo to je, kreatívne? By ma zaujímalo. Mám tomu rozumieť tak, že tvorivo – to je bez utrpenia?…
Všetka skazenosť muža sa odhalí vo chvíli, keď od neho žena začne byť závislá. Pretože už nemá dôvod predstierať. Teraz je jej „jedinou šancou“. Už pochopil, že nikam neodíde. Načo byť starostlivý, keď vie, že neutečie? Načo prejavovať úctu, keď ju už drží v klietke? A práve vtedy ukáže svoju pravú tvár. Začína sa ignorovanie.…
Vždy sa môžeme rozhodnúť, ako sa chceme cítiť. Hoci to nie je vždy jednoduché. Otázka: Co dělat, když člověka paralyzuje strach a on není schopen nic dělat? Odpověď: Domnívám se, že nejlepší je prostě mechanicky navázat kontakt s přáteli. Sedět s nimi, něco si přečíst, zazpívat si písničky, možná i trochu popít a něco zakousnout…
Není třeba někoho vést ani se nechat někým ovládat nebo navádět. Nikdo druhý Vás totiž nemůže dovést až k sobě ale pouze k někomu druhému. K sobě se můžete dovést jen Vy sami. Na této cestě jsme každý sám za sebe a v sobě, abychom vyvážili a přijmuli polarity a dualitu života uvnitř i vně.…
Možná že mnohému z nás se nelíbí jeho místo ve vesmíru, ale všichni si můžeme být jistí, že jsme se tam, kde jsme, dostali díky svému vlastnímu rozhodnutí rozšiřovat se v lásce nebo se od ní odvracet.
Otázka: Když jste se učil u Rabaše, určitě vám někdy řekl: „Neptej se. Přijde čas a sám všemu porozumíš.“ Pravděpodobně jste tehdy nevěřil, že skutečně dosáhnete duchovního poznání? Odpověď: Existuje taková kategorie, které se říká „víra v mudrce“ – to znamená, že člověku nezbývá nic jiného než věřit těm, kteří již dosáhli Vyššího světa. Můžeš…
Láska je snad nejvíce zkoumaným a zároveň nejméně pochopeným jevem v životě člověka. Obvykle nazýváme láskou svůj vztah k tomu, co nám přináší potěšení. Může to být jídlo, žena, pivo, děti, prostě cokoli. Milujeme potěšení – tak vnímáme význam slova „láska“. Láska k požitkům je naší přirozenou vlastností. Žijeme s ní od narození, a proto…
Takže – člověk se narodí a mnohé závisí na tom, co cítí jeho matka a jeho otec.Dítě vnímá celý svět prostřednictvím pocitú matky a její pocity mnohokrát zesiluje. Nedávno se mi potvrdil ohromný význam vzpomínek na dětství. Otec a matka symbolizují pro dítě Jednotného Stvořitele, který je zastoupen mužským i ženským principem. Tyto dva protiklady…