úryvky zo strán kníh S. N. Lazareva Ak má človek ťažký charakter, potom sú jeho údelom – lieky, resuscitácia, záchranka – z vlastnej vôle, pretože ak nechce zmeniť svoj pohľad na svet, potom všetka nádej spočíva len v modernej medicíne. Človek, ktorý je pripravený zmeniť sa, ktorý chápe, že duša je prvoradá a že láska…
Ani si neuvedomujeme, aký vplyv (na všetko v našom živote), majú naše myšlienky, postoje, názory. Strážme sami seba 😉
autor a zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev Žiadam všetkých, ktorí sa ma pýtajú a budú sa ma pýtať. Ak si chcete pomôcť, nespoliehajte sa na mňa.
zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev Človek si už dávno zvykol zabíjať svoju intuíciu takými pojmami ako „je potrebné“, „je užitočné“. Nemá duša prestane signalizovať nebezpečenstvo. Zdá sa, že človek žije rovnako ako predtým: je, pracuje, má sex…. Ale nie v takom množstve, nie v tom čase a nie správnym spôsobom. V dôsledku toho sa odkiaľsi objavia problémy…
Člověk dospěje ve svém vývoji do bodu, kdy je konfrontován s tímto tématem a přicházející události, informace a životní témata mu dávají možnosti poznání. Je to úroveň takřka mistrovská, kdy dochází k opravám na hlubší rovině a lze vše pojmout z běžného života. O co zde jde?
Žárlivost je jedním z nejnepříjemnějších pocitů, jaké můžeme mít, protože své štěstí dáváme do přímé souvislosti s chováním někoho jiného – a to nám dozajista působí bolest. Jedná se o kombinaci závislosti (strádání) s pocitem strachu ze ztráty, s pocitem, že jsme zranění, odmítaní, ubozí, bezcenní, a rovněž se vztekem. To stačí, abychom se nechali…
Není vždycky snadné zapomenout na minulé chyby a přestat na ně myslet. Přesto však je obnova neoddělitelnou součástí lidského života. Nikdy není pozdě začít znovu na čistém, nepopsaném papíře.
Kurt Tepperwein Stejné přitahuje stejné a je posilováno stejným.Nestejné se navzájem odpuzuje.Silnější ovládá slabší a přizpůsobuje si je. Každý může přitahovat pouze to,co odpovídá jeho současné vibraci. Strach tedy přitahuje to,čeho se bojíme.
Každý se rodí se světlem uvnitř sebe. V raných letech je neviditelné, protože si neuvědomujeme, že existuje, ale rozsvítí se, jakmile si ho začneme uvědomovat a probudíme se k němu. Mnoho lidí žasne nad světlem druhých, aniž by si uvědomili to, které září v nich samotných. Nevidí, že smyslem světla druhých nikdy nebylo je oslnit…