INELIA BENZ O SEBEOBRANĚ A NÁSILÍ

Jestliže je můj život v nebezpečí nebo někdo v mém okolí je ve fyzickém či psychickém nebezpečí od agresora, budu sebe nebo jeho bez váhání bránit .Ale co se týká obrany mé integrity, mého jména, práce, cti či čehokoliv jiného, jednoduše půjdu pryč, i když se mne útok dotkne. Někdy jsem zasažena a cítím emoci, např. emoci zrady někým, kdo předstíral přátelství, nebo někým, kdo pomlouvá za mými zády, aby byl druhými oblíben, a zároveň předstírá, že je můj přítel a podporovatel, nebo někým, kdo na mne zlomyslně zaútočí na internetu (často anonymně, samozřejmě), aby se cítil důležitý, získal pozornost…,nebo prostě proto, že ho moje síla a vliv ohrožují. Někdy mne to rozčílí. Ale místo abych na rozčílení reagovala, zpracuji zklamání a bolest, a pokračuji na své cestě.

SÁZET LES je NĚCO

Láska je prý naléhavé nutkání být zajedno s celkem, hluboké nutkání rozpustit sebe i tebe a dosáhnout jednoty. Láska je taková proto, že my jsme prý byly odtrženi od svého vlastního zdroje; a z tohoto oddělení vzniká touha vrátit se zpátky k celku, být s ním zajedno. Když vytrhnete ze země strom i s kořeny, bude toužit po tom, aby mohl zase zakořenit, protože to byl jeho skutečný život. Teď ale umírá. Oddělen od země nemůže strom existovat. Strom musí existovat v zemi, se zemí, skrze zemi. A taková je i lidská láska. Žena je země a muž je strom. Odtrhneme-li se od sebe, zbude prázdná zem a uschlý strom.

Ovládání: Pokud mě miluješ, uděláš to po mém

Pokud mě miluješ, uděláš to po mém!  Tohle jsou nebezpečná slova, která vycházejí z nebezpečného postoje. Je pouze otázkou času, kdy nás skolí zármutek, plynoucí z toho, že jsme tato slova používali, nebo si je dokonce i mysleli. Představují jednu z podob emocionální manipulace a vydírání, jež svědčí o tom, že uděláme cokoliv, abychom dosáhli naplnění svých potřeb. Chyba číslo jedna, které se ve vztazích dopouštíme, spočívá v tom, že si myslíme, že náš partner je tady na Zemi proto, aby se staral o naše potřeby – a to tak, jak si přejeme my. V takové situaci se necítíme ublížení, odmítaní ani zarmoucení, dokud někdo neodmítne hrát podle scénáře, který jsme pro něj napsali, anebo neodmítne udělat, co jsme pro něj naplánovali. Častokrát svému protějšku samosebou žádný scénář nikdy nedáme ani mu nesdělíme, co by musel udělat, aby nám tím přinesl štěstí. Mylně se domníváme, že kdyby nás partner doopravdy miloval, uměl by nám číst myšlenky, a my bychom mu nemuseli říkat, co chceme či potřebujeme. Tohle je recept na katastrofu.

 

OTISKY LÁSKY

Během našeho života zažíváme situace, které se do nás často silně a trvale otisknou. Zanechají v naší duši záznam lásky či naopak otisk strachu. Situace lásky v nás vyvolají pocity naplnění a nebeské naděje i krásy. Situace strachu naopak vyvolají pocity bolesti a zoufalství. Jedno je nebem, to druhé peklem. Jedno představuje život, to druhé zánik. Jedno je tvořením, druhé destrukcí.