Aby ste si zachovali lásku v okamihu bolesti a straty, musíte sa na celý svet pozerať ako na dieťa. Čím väčšia je strata, tým vyššia musí byť intenzita lásky, aby sa to dalo vydržať. Ak ste stratili peňaženku a povedali ste si: „Aj tak si stále uchovávam lásku v duši,“ – uspejete. Ak vás urazí…
Milí priatelia, tento článok som uverejnila 30.okt.2018, ako úryvok z mojej knihy Nad oblakmi mysle. V tejto dobe je veľmi aktuálny, preto ho znovu zverejňujem
Co vás zneklidňuje? Jaký dojem děláte na druhé. Ale proč vás ti jiní vlastně tak vzrušují, dokonce natolik, že nedokážete v klidu žít? Každého určitě zajímá, co si o něm myslí ostatní. Jedni zajímají vás, jiné zajímáte vy…
zdroj: Cestou Světla Žárlivost je strach ze ztráty milovaného člověka. Vlastně to je docela zdravý pocit.
autir: SoulofSuny Víte, že tělo, co je mimochodem i mozek, říká ano. Každá vaše buňka se třese radostí při pomyšlení na ten zářivý tanec .. klidně řekněme – tanec života. Přihlížíte příjmu bezpodmínečné lásky a přesto vám může v duchu zvonit zvonek obezřetnosti .. Cítíte, že něco není v pořádku.
Keby ľudia vedeli, akým veľkolepým prostriedkom na očistu duše je neopätovaná láska, alebo urážka od milovaného človeka! Veľmi to pomáha veriť v Boha. No ľudia veria len v svoj blahobyt, svoju žiadostivosť, a na očisťujúcu bolesť reagujú nenávisťou alebo želaním nežiť. A potom začínajú byť choré ich deti, rozpadajú sa rodiny a objavujú sa oslabení…
Když kdysi filosofka Hannah Arendtová pracovala s tématem zla v nás, napsala, že nejhorší zlo je vykonáváno „jen tak“. Označila za největší problém přicházející „moderní doby“ dobrovolný rozchod člověka s odpovědností za svůj osud, za svůj vztah k životu, k lidem, k partnerovi. Nejhorší zločiny nebývají vedeny žádnou ideovou pohnutkou, ale normálností.
Mezilidské vztahy nutně vedou ke vzniku energetických kanálů, jimiž dochází ke vzájemné energetické výměně. Připoutanost je druhem takového energetického kanálu. Pojďme si rovnou vymezit rozdíl mezi obyčejným energetickým kanálem a připoutaností. Není to jedno a totéž.
Když hovoříme o zhojení duše, zapomínáme často na tělo. Přitom však každý proces očištění se děje tak či onak právě přes tělo.