Od otevření našich očí když se probudíme, až do doby kdy je zase zavřeme, nám myšlenky v hlavě víří jako o závod. Už jsme si toho i vědomě přestali všímat a podřídili jsme se tomuto proudu. Ať jsou to věci pracovní, starosti, zážitky, emoce … mele se to v nás jako v pračce.
„Hádky a nedorozumění jsou normální součástí mezilidských vztahů. V každém vztahu jsou dva partneři se svými bolístkami a citlivými místy, kterých se čas od času ten druhý dotkne. Veškeré takové situace přitom slouží k vyléčení srdcí obou partnerů, k jejich růstu a k posílení jejich vzájemného vztahu, nejedná-li se o opravdu závažný problém, kvůli kterému by vztah neměl pokračovat.
Pod tímto termínem si představuji dělání takových věcí, o kterých víte, že by vašeho partnera potěšily. Snažíte se mu vyhovět, … může to znamenat uvařit jídlo, prostřít stůl, vyluxovat, vyndat vlasy z umyvadla, vyměnit dítěti plínky, posekat trávník, vymalovat ložnici, … to všechno mohou být skutky lásky.
Fyzický kontakt je velmi účinný způsob k vyjádření partnerské lásky. Spojené ruce, polibky, objetí a sexuální styk, to všechno jsou způsoby, kterými si manželé projevují lásku. Pro některé je to zároveň jejich primární jazyk lásky. Bez takových projevů si připadají nemilovaní, naopak s těmito projevy je jejich citový rezervoár plný a o partnerově lásce nepochybují.
Prišlo mi mailom, veľmi motivujúce…
Anton Semenovič Makarenko (1888 – 1939) je jedným z najväčších pedagógov nielen Sovietskeho zväzu, ale aj na celom svete. Organizácia UNESCO ho zaradila aj s Máriou Montessori medzi pedagógov, ktorí položili základy súčasného vzdelávania. Na svoju dobu bol Anton Makarenko inovátor a odhalil také veci, ktoré sú dnes už samozrejmosťou. Napríklad často hovoril, že pedagógovia po celom svete ignorujú lásku a považujú ju za zbytočnú vo vzdelávaní. Makarenko bol presvedčený, že vychovať šťastného človeka bez lásky nie je možné.
Jsem osamělá matka. Vychovávám syna bez táty. Od samého začátku jsem věděla, že budu muset být opravdu zvláštní matkou, abych rozdupala na kusy nehezký stereotyp, že neúplná rodina rovná se rodina neúspěšná…
Nadčasová kniha Čtyři dohody od mexického spisovatele Dona Miguela Ruize už několik let inspiruje miliony čtenářů po celém světě. V České republice se povědomí o tomto díle rozšířilo především zásluhou Jaroslava Duška.