Máme v srdci spoustu lásky. Máme dost lásky pro všechny lidi na celém světě. Milujeme tolik svět, že nepotřebujeme lásku od nikoho. Milujeme jako děti, bez podmínek. A naše tzv. dospělost spočívá v tom, že jednoho dne zaklepe na dveře a řekne vám: „Přinesla jsem ti lásku. Dám ti ji, když budeš dělat to, co ti řeknu.“
S úsmevom sa všetko ľahšie zvláda, úsmev lieči, alebo…
Zamilovanost má za následek slepotu, hluchotu, nemohoucnost. Člověk onemocní, protože nevidí nic jiného, než partnera, neslyší sám sebe, ale jen druhého a bez druhého není schopen života. Jsi mojí součástí. Člověk v zamilovanosti jedná spíše hlavou, chce toho druhého vlastnit, bojí se o své štěstí. Takže člověk si myslí v zamilovanosti, že jedná srdcem, ale je to jen rozum. Člověk ve strachu o toho druhého zde žije utrpení.
Stojím před malým obchůdkem, který má na ceduli výrazný nápis – VŠE CO POTŘEBUJETE K ŽIVOTU. „Uvnitř bude jistě nějaký další chytrolín, co vymyslel patent na život.“ říkám si ironicky v duchu. Má zvědavost mi však nedá a já vcházím dovnitř, kde mě milým hlasem pozdraví sympatická prodavačka a zeptá se, co bych si přál?
S ohledem na celkový povyk kolem systému zdravotní péče Vám připomínáme, že zdraví je dostupné všem! Ta správná cena kterou máte za zdraví zaplatit je několik okamžiků Vašeho času věnovaného k tomu, abyste našli přístup ke svému tělu. Vy sami vytváříte své zdraví nebo svou nemoc a nepotřebujete aby Vám někdo říkal, jestli jste zdraví.
Postarejte se o mě, milujte mě, uzdravte mě… To je dnešní svět
Není Vám to povědomé ? Naprosto drtivá většina lidí je takto nastavena. A společnost nás v tomto neochvějně vede. Společnost nás učí, že na všechno máme své lidi. No nakonec proč ne. Nemůžeme přeci znát a umět všechno. Na tom by nebylo nic špatného. Ale přece jen je na tom hodně zlého. Je to tak zažité do podvědomí, že už ani my sami nejsme odpovědní sami za sebe. Jak to myslím ?
Proč, pokud chceme poznat sami sebe, neustále hledáme? Víme, že hledané je hledající sám. Tak kam se to pořád díváme?
Pokud se považuješ za „hledajícího“, budeš hledat celý svůj život, protože „hledající“ věčně něco hledá.
Já jsem já.
Na celém světě není nikdo, kdo je úplně stejný jako já. Jsou lidé, kteří jsou v mnoha věcech stejní jako já, ale nikdo není ve všem stejný jako já. Proto je všechno, co ode mne pochází, jedinečně mé, já jsem si to zvolila.