O extrémoch
Jestliže máme nějakou nenaplněnou potřebu (například ocenění, důležitost), chováme se v životě doslova extrémně, jen abychom ji zvenčí jakkoli naplnili.
Jestliže máme nějakou nenaplněnou potřebu (například ocenění, důležitost), chováme se v životě doslova extrémně, jen abychom ji zvenčí jakkoli naplnili.
Snaha vyhovět, přizpůsobit se, náležet k někomu (i skupině stejně smýšlejících lidí) a něčemu, tak abychom to měli stejně a podobali se, přehnaná obětavost, extrémní pochopení pro druhé (ale pro sebe ne)… souvisí se zdravou sebeúctou.
· Představy o lásce mohou být různorodé a podle toho, také prožíváme svoje vztahy. Někdo v poklidných vodách a někdo v extrémních výškách a hloubkách. A tak mohou vznikat přesvědčení a celoživotní prožitky typu: Láska bez dramatu (drama, ponižování, vzrušení z ponižování, hry, ubližování, bolest vtažení celého okolního světa do dramatu) není láska.
Když očišťujeme organismus s pomocí různých metod, pak se organismus dostává do toho stavu, který odpovídá správnému náhledu na svět, charakteru, chování.
Dbanie o seba by mala byť naša priorita. Je tomu skutočne tak?
Existuje jen jediný způsob – psát jej s láskou. Láska je materiál, jejž používám k psaní svého příběhu, neboť láska vychází z mé integrity, to jest z toho, čím opravdu jsem. Miluji hlavní postavu svého příběhu a hlavní postava miluje všechny vedlejší postavy.
Nastal čas opustit stav dítěte. Dítěte ztraceného v „já, mne, moje“, „chci, chci, chci“, „vezmu si, vezmu si, vezmu si“, „potřebuji, potřebuji, potřebuji“, chyceného ve svém utrpení, že nemá nebo nedostalo rodinu, práci, partnera, vysněné tělo, peníze, slávu, o nichž si myslí, že ji potřebuje, a celou svou pozornost zaměřuje na to, aby to vše…
Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.