Eckhart Tolle: Nesnažte se být duchovní člověk

Vím, že byste raději byli dobrými lidmi a měli stále jen dobré myšlenky, ale to se neděje. Můžu vás ujistit, že se to nestane nikomu, že by někdo měl jen dobré myšlenky. Protože lidská mysl je lidská mysl. Má polarity dobrého a špatného, vysokéhonízkého. Nesnažte se tedy zařídit na této úrovni své perfektní „já“, neexistuje. Dovolte svým nedokonalostem, svým myšlenkám být. Když s nimi bojujete, budou jen silnější.

Musíme meditovat?

Spousta lidí si myslí, že když je doba vzestupu vědomí, tak že musí meditovat, praktikovat jógu, držet půsty, jíst jen syrovou potravu a dělat pravidelné očisty těla i mysli. Toto vše je skvělým pomocníkem k tomu, abychom se cítili lépe a lépe a osvobozovali se od závislostí nejen fyzických, ale hlavně mentálních. Pravda je však taková, že jakákoli práce na sobě řízená z pocitu „musím“ nefunguje. Nefunguje ani z pocitu „chtěl bych“, „měl bych“ apod. A nefungují proto, že hybnou silou v těchto případech je strach. Veškerá cvičení nebo systémy řízené strachem, vytváří jen více strachu a pocitu nedostatečnosti a oddělenosti od pravé skutečnosti.  

CHARISMA A OSOBNOST

“ Dej nám, Bože, tři dary: smělost, vyrovnanost, rozum. Smělost na to, abychom změnili věci, které se změnit dají. Vyrovnanost na to, abychom se dokázali smířit s tím, co změnit nelze. A rozum na to, abychom mezi těmi věcmi dokázali rozlišovat.“ 
(Židovské přísloví)

SYNCHRONICITA

Karteziánsko-newtonovská věda popisuje vesmír jako nekonečně složitý systém mechanických událostí, které jsou přísně deterministické a ovládané principem příčiny a následku. Každý proces ve světě se zdá mít své konkrétní příčiny a sám způsobuje, že se dějí další jevy. Navzdory nepříjemnému paradoxu, který v sobě obsahuje – tedy problém definování prapůvodní „příčiny všech příčin“ – zůstává toto chápání reality i nadále základním krédem tradičních vědců.

Zvěrstva v našich zahradách, aneb spojenec nebo nepřítel?

Víte že…v rostlinné říši jsou rostliny, které se nemají rády ? Jak to myslím ? Jejich vzájemná blízkost způsobuje přílišnou rivalitu, nebo naopak podporu růstu. Zahrádkáři, kteří jsou vnímaví, nebo naše babičky věděli, že některé druhy zeleniny nebo květin není dobré sadit s jinými. A podobné je to i u stromů, ať jsou ovocné, okrasné, divoce rostoucí či ve volné přírodě.