Poďme si spomenúť, čo je v živote najcennejšou časťou prostredia, ktoré nás obklopuje. Správne, najcennejšou časťou nášho prostredia sú – ĽUDIA. A čím príjemnejšími, skvelejšími, dokonalejšími ľuďmi sme obklopení, tým lepšie sa cítime. Čo nám môže pomôcť vytvoriť takéto okolie? Dá sa to vôbec? Kládol si niekto z vás, ktorí čítate tieto riadky, takúto otázku? Čo chcú ľudia zo všetkého najviac a čoho sa zo všetkého najviac boja?
Množstvo ľudí sa druhýkrát nenarodí. Odchodia, odpracujú, odfrflú si to tu bez prebudenia. Zanechajú po sebe deti, dom a nejaké medaily za víťazstvo v streľbe vzduchovkou. Netrápte sa však pre nich, utíšte v sebe súcitné ozveny, je to ich život, oni zaň nesú zodpovednosť.
„Máte-li kolem sebe poházených plno věcí a nevíte, co udělat dříve, je vaše energie rozptýlená a těžko se na něco soustředíte. Nejedná se však jen o pořádek v prostředí, kde žijete, ale i o prostor ve vaší mysli. Máte-li mysl přeplněnou myšlenkami, nedokážete se jasně rozhodnout, co udělat nebo jak to udělat, protože sotva se zaměříte na jednu záležitost, hned vyvstane druhá a žádá vaši pozornost. Pokud máte hlavu plnou starostí, pak tento myšlenkový hluk přehlušuje vaše vnitřní vedení.
Představme si náš vlastní život jako sto minut, které nám byly dány od narození do naší smrti. Celých sto minut života ani o sekundu více. Jak byste ho využili? Využívali byste ho stejně tak, jak ho využíváte dnes? Věnovali byste něco ze svého drahocenného času například na chození po obchodním domě a sledováním výloh, co je nového? Dívali byste se na televizní noviny, které spíše připomínají černou kroniku ? Nebo byste věnovali svůj čas nudnému kamarádovi, který vás zahrnuje jen svým stěžováním si ?
Lidé hledají velkou lásku a „perfektního“ partnera, to je přirozeně pochopitelné. Myslíme si však, že by člověka nemělo zajímat, jestli je to duševní dvojče nebo duchovní partner.Každé partnerství přináší cenné zkušenosti, které přispívají k duchovnímu rozvoji člověka. Proto neodsuzujte partnera nebo sebe za to, že se váš vztah nepovedl. Byla by to chyba. Andělé doporučují, abyste si raději představili život jako překážkový běh. Člověk musí překonat spoustu překážek, než se dostane k cíli. A každá jednotlivá překážka je důležitá! I problematický partnerský vztah nebo ztroskotané manželství může být takovou překážkou.
Máme plnou pusu bezpečnosti na silnici, dítě strčíme do sedačky, spoutáme i psa, protože pes má mít také bezpečnostní pásy, a vedle toho jezdí naše auta dvě stě kilometrů v hodině!
To je to, co považuji za pokrytectví! Kdybychom chtěli opravdovou bezpečnost a záleželo nám na lidech, nikdo by tak rychle nejezdil. Nejezdili by kamiony po stejné silnici, jako jezdí malá auta. Ale tady nikomu o skutečnou bezpečnost nejde. Hlavní je, aby se autosedačky prodávaly, aby se prodávaly helmy!
Ani jeden moudrý člověk se nesnaží o to, aby dominoval druhým. Jeho hlavním cílem je poznat sebe sama. Moudrý člověk usiluje o sebepoznání, průměrný se touží dostat k moci.
„Vy, kteří se trápíte, vězte- trpíte kvůli sobě. Nikdo vás nenutí k tomu, abyste trpěli. Také osvobození z utrpení přichází jen a jen od vás.“
Guatama Buddha
Veľký zmrzlinový pohár so šľahačkou a čokoládou. To je skutočne to, po čom túžim? Nie. Túžim po láske, objatí, upokojení, povzbudení. Len si to neuvedomujem.Uvedomujem si len obraz v mysli, ktorý sa tlačí dopredu a pridávajú sa aj sliny pri tej predstave. Za chvíľočku už cítim aj chuť vanilky v ústach, krehkej sladučkej oblátky, zamatovej šľahačky, ľahučkej ako pierko a hustej voňavej čokolády. Čo sa to so mnou deje? Čo to vo mne vyvoláva? Túžba. Túžba zažiť sladkosť, zamatovosť, krehkosť, voňavosť, čiže rozmaznávanie. Iste, mohla by to byť aj túžba po nejakom fešákovi, ale naše neuvedomelé túžby sa nám vynárajú do vedomia v podobe chuti na jedlo.