O etice

Člověk se během své pestré historie velmi často snažil najít odpověď na otázku jak správně žít, aby byl šťasten a jak žít, aby jeho život byl smysluplný a spravedlivý. Byly to přijaté etické principy obsahující mravní ideály, které mu daly na jeho otázku dokonalou odpověď a pomohly mu formovat morální zákony, podle kterých měl žít. Tak se stala etika naukou o mravních zásadách včleněných do života člověka.

Odpoutanost (2/5)

Cesta je snadná pro toho, kdo nemá žádné preference.

 Jednou z připoutaností, které se nesnadno opouštějí, může být vaše závislost na pohledu na věc, víře nebo na vašich úsudcích. Neustále procházíte testováním vaší schopnosti myslet novým, expanzivnějším způsobem. Upusťte od svých jednoznačných preferencí a názorů, neboť jsou to připoutanosti, které mohou spotřebovat mnoho vaší energie.

Odpoutanost (1/5)

Rozvíjení schopnosti „odpoutat se“ urychlí váš růst. Vzpomeňte si na nějakou zkušenost ve svém životě, kdy jste něco opustili nebo změnili a začalo se vám dařit lépe než dřív. Jednou ze zkoušek duchovního růstu je naučit se uvolnit s požehnáním to, co vám už neslouží, a přijmout to nové, co přichází.

 

Být léčitelem je nebezpečné – Sergej Lazarev

 

Sergej Lazarev zkoumal, co se děje při běžném léčení, kdy léčitel například předá negativní energii pacienta domácímu zvířeti, rostlině, voskové figuríně, vodě, středu Země nebo vesmíru, anebo tuto energii různými způsoby spálí.
Na úrovni pole (tj. naší aury) tato energie, které je potenciálně agresivní, přechází do pole tohoto objektu, deformuje ho a automaticky se vrací do pole léčitele a jeho příbuzných. Takto dochází k dvojitému negativnímu účinku. Cílový objekt se deformuje a léčitel dostane zpátky přesně stejnou energii, kterou se pokoušel odstranit.
Prostřednictvím společného energetického pole pak trpí nejen léčitel, ale i celý jeho rod.
Každá léčebná metoda, která nemá za cíl duchovní rozvoj člověka, vede k destrukci, varuje Sergej Lazarev. „Odstranění příznaků není v žádném případě léčbou.“
 

VŽDY DĚLEJME VŠE, JAK NEJLÉPE DOVEDEME

Toltécká dohoda čtvrtá

A konečně čtvrtá toltécká dohoda nás vybízí k tomu, abychom vše vykonávali nejlépe, jak jsme v daný moment schopní. Abychom naplno využili veškerou svou fyzickou i psychickou sílu a soustředili působení těchto sil na veškerou svou činnost. Zároveň jde také o nejlepší možnou aplikaci prvních tří dohod. Vyznačuje se neustálým úsilím, pevnou vírou a heroickou vytrvalostí. Je posledním dílkem skládačky nazvané Čtyři dohody.

NOVÝ POHLED NA REALITU – GREGG BRADEN

Žijeme podle toho, čemu věříme.

Pokud se důkladně zamyslíme nad tím, kolik pravdy se v tomto sdělení skrývá, okamžitě si uvědomíme překvapující fakt: ať už v životě děláme cokoli, základem všeho, čeho si vážíme, o čem sníme a čeho dosahujeme, je to, čemu věříme. Od ranních rituálů, jimiž vítáme nový den, přes moderní vymoženosti, kterými si usnadňujeme život, až po technologie, jež jsou ve válkách zneužívány k ničení života – naše všední činnosti a zvyky, společenské zvyklosti, náboženské obřady i celé civilizace jsou založeny na tom, čemu věříme.