Odpoutanost slouží více vyšším já lidí než jejich osobnostním já.
Někteří lidé si pletou připoutanost s láskou. Myšlenka odpoutanosti jim dělá starosti, neboť se domnívají, že málo milují, necítí-li se s lidmi svázaní. Nebýt připoutaní neznamená, že vám na druhém nezáleží. Znamená to zajímat se o člověka na vyšší úrovni – pomáhat lidem být spíše svým vyšším já než svým osobnostním já.
Někteří z vás se bojí, že čím více rostou, tím méně soucitu cítí. Podíváte se třeba na někoho a vidíte, že by se mohl rychle zbavit svého trápení, kdyby byl ochoten něco opustit nebo kdyby se jinak rozhodoval. Dříve jste ho možná litovali a mysleli jste si, že to je soucit.Soucítění však znamená zůstat ve svém středu, pozorovat a emocionálně se odpoutat od problémů druhých. Hledat to nejvyšší, co byste pro ně mohli udělat, a neohlížet se na to, co si přejí jejich osobnosti.
Pomáhat lidem na vyšší úrovni někdy znamená dělat věci, které vy vnímáte jako správné, ale jejich osobnostem nemusejí být příjemné. Například říci své dceři, že nemůže mít určitou věc, protože by se s ní mohla zranit. Nejste připoutáni k tomu, jak bude její osobnost reagovat, protože sloužíte jejímu vyššímu já. Odpoutanost si od vás vyžaduje znát své hodnoty, mít úctu ke své pravdě a vycházet ze své celistvosti. Pak máte volné ruce i mysl a můžete pomáhat lidem na nejvyšší úrovni.
Připoutanost vede k tomu, že chcete pečovat o lidi a řešit jejich problémy za ně. Zůstanete-li nepřipoutaní, máte jasnější pohled na to, kolik pomoci nabídnout, nakolik budou lidé schopni ji použít a kdy přestat dávat. Někdy to jediné, co můžete pro lidi udělat, je prostě milovat je a nebrat jim jejich problémy.
Naučte se odpoutat od osobností lidí, od jejich malých žádostí nebo chyb. Namísto toho se soustřeďte na jejich velikost. Tím obohatíte i své vztahy a vzájemné výměny. Nepřipoutanost znamená milovat lidi takové, jací jsou, a hledat vhodnou chvíli, kdy jim přispět do jejich života nějakou myšlenkou, pohladit je nebo jim projevit lásku, abyste je posílili v jejich růstu do vyšších úrovní vědomí.
Podívejte se na příklad jedné ženy, která začala být natolik zaneprázdněná svou prací, že nemohla trávit čas se svou blízkou přítelkyní, jak byly zvyklé. Zpočátku se cítila vinná, protože věděla, že se to její přítelkyně dotýká. Když se zamýšlela, jak to udělat, aby milovala jak sebe, tak svou přítelkyni, odpoutala se od jejích osobnostních potřeb a představila si, jak mluví přímo s jejím vyšším já. Zeptala se, co dělat, aby to bylo citlivé k jejímu vyššímu já.
Dostalo se jí vnitřního vedení, aby byla se svou přítelkyní v těch nejdůležitějších chvílích a zbylým časem se nezabývala. Cítila, že to jsou ty chvíle, kdy je její přítelkyně připravena růst a posunout své vědomí na novou úroveň. Předem nevěděla, kdy k tomu dojde, a tak s ní trávila čas jen tehdy, když jí to k ní přitahovalo. Nakonec byly tyto chvíle významným stimulem proměny pro obě dvě. Kdykoliv byly spolu, došly obě k novým poznáním. Díky službě přítelčinu vyššímu já, a nikoliv její osobnosti, se jejich vztah ještě posílil.
Někteří z vás jste připoutaní k názorům různých lidí a zakládáte svou činnost nebo rozhodnutí na jejich projevech lásky, souhlasu nebo hodnocení. Máte-li pocit, že musíte být neustále milováni, a bojíte se do něčeho pustit, protože by vás kvůli tomu mohl nějaký člověk přestat mít rád, pak máte před sebou zkoušku: opustit nutkavou potřebu dostávat tuto lásku. Možná máte nějaké přesvědčení, které říká: „Budu-li se chovat podle sebe, budu-li žádat o to, co chci, nebudu milován/a.”
Řekněte si, že můžete mít, co chcete, a že vás lidé milují za to, kdo jste. Když zapomenete na to, co si o vás druzí myslí, máte větší volnost být tvořiví, růst a naplnit svůj potenciál. Jaké lidi obdivujete: ty, co se před akcí pídí po souhlasu všech okolo, nebo ty, kteří důvěřují svým vnitřním zprávám a jednají podle nich?
* * *
– z knihy Duchovní růst, Sanaya Roman
ĎAKUJEME: