O umění
Keď budete čítať riadky nižšie, skúste ich porovnať s tým, čo nám servírujú naše televízie. Ako nás to večerné farmárčenie, americké slaďáky/ krváky a podobné „perly“ obohacujú, ako a či vôbec povzášajú našu dušu…
Keď budete čítať riadky nižšie, skúste ich porovnať s tým, čo nám servírujú naše televízie. Ako nás to večerné farmárčenie, americké slaďáky/ krváky a podobné „perly“ obohacujú, ako a či vôbec povzášajú našu dušu…
„Kdykoli se mě ptají, jak nejjednodušeji využít Tajemství (kniha a film The Secret, od Rhodny Byrne) odpovídám pokaždé stejně. VDĚČNOSTÍ!
To je jedna z nejsilnějších emocí, jimiž si můžete do života vnést samé dobro a nadbytek všeho, po čem toužíte. Ať jste kdokoli a kdekoli, vděčnost dokáže rozpouštět veškerou negativitu, kterou snad v životě máte, a to bez ohledu a její podobu. Dovolte mi ukázat, jak něco tak prospěšného, jako je vděk, může člověku úplně proměnit život.
Uvolněte se a radujte se ze života. Uvědomte si, že všechno, co potřebujete, k vám přichází v pravou dobu a na pravém místě.
Život je hledání – nepřetržité hledání, zoufalé hledání, beznadějné hledání, hledání něčeho, co nevíte, co je. Zakoušíte hluboké nutkání hledat, avšak nevíte, co hledáte. Existuje jistý stav mysli, v němž vám nic z toho, čeho dosáhnete, nedodá uspokojení. Zdá se, že lidským osudem je pocit marnosti, protože vše, co získáte, ve chvíli, kdy to získáte, ztratí svůj význam. Začněte hledat znovu.
Moji milí,
nemusím vám popisovat, co prožíváte. Víte to sami nejlépe. Každý z nás tuší či ví, proč to prožívá. Je zde navíc i něco společného. Právě to, že tyto stavy, toto umírání starého, tento přerod, prožíváme všichni. Píši níže názory, které jsem převzal od učenců, kterým důvěřuji. Ale i tak se informace v článku odvíjejí od mého systému přesvědčení. Pokud vás tento úvod neodradil, pojďme se podívat blíže na to, co s námi všemi hýbe. Beztak něco jiného k dispozici, než jsou naše subjektivita – či chcete-li vnitřní vedení – nemáme k dispozici. A pak asi ještě názory lidí, kterým důvěřujeme.
Stvořiteli Vesmíru,
pomáhej nám přijímat sebe takové, jací jsme.
Pomáhej nám přijímat naši vlastní mysl takovou, jaká je, se všemi našimi emocemi, našimi sny a nadějemi.
Pokiaľ sme zdraví, šťastní a spokojní, sme zároveň uspokojení „správaním“ vyšších sfér (ako nám to pekne zariadili). Niečo v zmysle: dali mi všetko čo som potreboval, tak som spokojný a neriešim. Akonáhle však príde nejaký zádrhel, väčšina ľudí má tendenciu okamžitého nástupu nespokojnosti s tým, ako sa na nás vyššie sily zasa vybúrili.
Možná právě nyní zažíváte, že těžké, hutné energie myšlenek a emocí svého okolí vidíte až příliš jasně. Ač téměř celý svět čeká s napětím dlouho očekávané datum 21. 12. 2012, opět se většinou „jen čeká, co přijde“… Prostě pasivní přístup, který je navíc podpořen negativitou vyvěrající na povrch z hlubokých zákoutí duší…