Stále opakujem ľuďom: Keď hovoríme – odpustil som urážku atď. ..a nám sa zdá, že sedí v hlave, vo vedomí. Tak ak odsudzujem človeka,- tak od toho ochoriem. Odpustil som mu – vyzdravel som. To je správne, ale je to naivný názor. Pretože existuje VEDOMIE a PODVEDOMIE. Informácia, ktorá je odstránená z vedomia ešte neznamená,…
Při komunikaci lidí se neustále uvolňuje energie. Jak informace, tak energie mají své vlastní zabarvení a svůj vlastní vektor. Energie může být agresivní, ale může být i tvořivá. Pokud se soustředíme na negativní vlastnosti člověka, tehdy na něj stále více vrháme negativní energii, která i nás následně zabíjí. Negativní vlastnosti chceme zničit a pozitivní posílit.…
„Skôr než ovládnete vody riek a oceánov, ovládnite vody, ktoré prúdia vo vašich vnútorných pocitoch a emóciách. Predtým, ako nasmerujete Vetry východu, vyrovnajte svoje sny, túžby, očakávania a ilúzie.Skôr než vyzvete Oheň, uhaste eufóriu a vedzte, ako potlačiť svoje impulzy a nespútané vášne.Skôr než zatrasiete a rozdelíte Zem, zbavte sa hmoty a všetkých foriem vytvorených…
Úrovně vědomí a reality mají mnoho vrstev. Čím více žije člověk v lásce, tím víc má energie, ale také se stává svobodnějším. Vůle člověka čím dál více splývá s vůlí celku a o to větší je jeho tvořivá kapacita a její možnosti. V určité úrovni pro člověka přestávají platit pravidla a zákony, kterými se řídí…
Milovaného člověka je nutné milovat, ale nesmí být uctíván a nesmíme vnitřně na něm záviset. Uctívat lze pouze Boha. Čím silněji naše duše srůstá s jiným člověkem, tím rychleji zapomínáme na Boha a tím bolestivější je pro nás přijmout krach štěstí a požitku. Vzpomeňte si na Kristovu větu: „Nepřátelé člověka jsou domácí jeho.“ Největší bolest…
Pokud člověk nechce nic obětovat, ale naopak krást, potom aby poznal Boží zákony, potřebuje zažít oběti nucené: ztráty, nemoci, nepříjemnosti nebo smrt. Pokud člověk po přečtení mých knih pochopil, že štěstí je v první řadě láska a obětavost, začne v něm silně proudit vnitřní energie. Právě tato energie lásky mu umožní změnit se do hloubky…
Dost se s tím u lidí setkávám, pokud jde o otázky týkající se mužské části v nás, našeho otce, který by pro nás v životě měl představovat zdravou autoritu, a se kterou jsme se v realitě příliš nesetkali. Většinou ani nevíme, co je zdravá mužská, natož otcovská autorita, neboť jsme ji zažili často buď jako slabou a neurčitou, nebo agresivní, či úplně chybějící.
Všichni jsme občas unaveni a ani ne tak ve fyzickém smyslu. Přesto však jako by nám už žádné síly nezbývaly. Chce se nám nade vším mávnout rukou a otočit se k světu zády. Jenže to není žádné východisko.
Mnohé ženy se rozhodly ustupovat a podřizovat se manželům nejen navenek, ale i uvnitř. Dialektické myšlení však spočívá v tom, že v našem nitru můžeme uctívat pouze Boha, a nesmíme záviset na ničem lidském. Ustoupit přece neznamená, že se staneme na druhém závislými. V bojovém umění jako je sambo ustoupit nepříteli znamená ušetřit své síly…