Pokračujeme 🙂 Takže ak sme si vlani nastavili hranice (sebalásku, sebahodnotu), v tomto roku sme skúšali ich kvalitu (koľko vydržia). Ak bolo treba, doplnili sme do nich nejakú kvalitu, napr. sebaistotu, odvahu, lásku k životu, dbanie o seba. Budúci rok nás čaká ďalšie preverenie hraníc. K vine sa pridá obviňovanie. V auguste pozerám na to,…
zdroj, autor: Sergej Nikolajevič Lazarev Prečo sa rodia choré deti, čo môže spôsobiť odďaľovanie rodičovstva do neskoršieho veku. Od detstva sa snažíme zbaviť dieťa všetkých chorôb a zároveň nevenujeme pozornosť jeho charakteru, jeho postoju k ľuďom a okolitému svetu a zabúdame, že to je miesto, kde ležia korene budúcich chorôb a budúcich životných problémov. Čím…
zdroj: Cestou Světla Pokud jste vážně onemocněli, neplýtvejte svými silami a energií na pochybnosti o tom, zda se s nemocí vyrovnáte, zda se zvládnete změnit nebo ne. Raději zaměřte svoji energii a myšlenky na ty činnosti, které můžete udělat zde a nyní, abyste pomohli své duši. Přes lítost nad minulostí a strach z budoucnosti…
Zmena môže prísť len našou vedomou zmenou. Žiť vedomou sebakontrolou. V pokojnom pozorovaní, neútočení, láskavosti. No zároveň zastaviť bezcharakterné konanie – morálnymi činmi.
Platí samozrejme aj pre ženy 😉
Kopec návodov, ako zmeniť momentálne nastavenie 🙂
Tlak společnosti na nevědomost mas je obrovský. K manipulaci s davem využívá podvědomých a nevědomých traumat vnitřního dítěte. Trauma je vlastně vytržení části naší duše a zavření do temného sklepení, kde po určité době tato část naší bytosti zdivočí. Pro vládnoucí elitu je výhodné, aby se v sobě člověk nevyznal.
Umění přijímat do života nové věci, myšlenky a lidi vám bude otevírat rostoucí prostor pro radost. Ve vašem světě existuje masová myšlenková forma, že budoucnost by mohla být horší než přítomnost. Odtud pramení potřeba držet se toho, co máte, zmrazit věci tak, jak jsou, a zabránit jakýmkoliv změnám. Takovýto přístup vede k velké bolesti.
Za prvé: v kritické situaci je nutné vypnout hodnocení situace, lidské logiky, lidského „já“. Kategoricky se nemůžete ptát sami sebe: „A co bude dál, jak budu dál žít?“ Musíte vidět nejvyšší vůli v tom, co se stalo.