Kdy už se pustit a odejít?

Každý z nás už zažil chvíle, kdy si nebyl jistý, jaký krok by měl dále učinit – a zda by vůbec nějaký měl dělat. 
„Mám v tomto vztahu zůstat a nebo mám odejít? Mám si udržet tuto práci, a nebo se podívat po jiné? Jsem šťastný v tomto městě a nebo bych se měl odstěhovat jinam?“
I když se můžete cítit velmi zmateni při takovém rozhodování, existují snadno rozpoznatelné varovné známky, které vám řeknou, kdy už je čas jít.

Práca na sebe

Tedy práce na sobě. Nejprve skrze pokání je nutné odstranit agresi vůči Bohu. Pak prostřednictvím pokání, odpuštění, přehodnocení celého svého dosavadního života je třeba zbavit se agrese vůči sobě. A pak bychom se měli zbavovat agrese vůči druhým lidem. Teprve když se duše očišťuje, začínají skutečné změny. Pokud však jsme začali s procesem změny charakteru…

Nicnedělání

Nejlepší je, když nemusíte nic dělat. Nicnedělání vyžaduje hodně odvahy. K činnosti není odvaha zapotřebí, protože koná mysl. Ego chce neustále něco činit – ať je to v tomhle, či jiném světě, ego stále touží něco dělat. Jakmile něco děláte, ego se cítí skvěle, v pohodě, v pohybu, a má ze sebe radost.NIC je tou…

PODVĚDOMÍ ZNÁ NAŠI BUDOUCNOST

Protože vše se děje nejprve na jemné úrovni pole, znamená to, že do tohoto procesu jsou zapojené naše pocity. Naše podvědomí ví vše, co se v budoucnosti stane. Naše podvědomí může ovlivnit to, co se děje a stane.
A v takovém případě vyvstává otázka: proč lidé nasednou do letadla, které musí havarovat? Proč si člověk vybere tu cestu, na které ho čeká dřívější smrt?