Kamkoliv přišel, každému říkal, že láska je pouhým výmyslem básníků či náboženství, které se snaží ovlivňovat slabou mysl lidí, aby je mohlo ovládat. Tvrdil, že láska neexistuje, a proto ji tedy nikdo nemůže najít, i kdyby ji hledal sebevíc…
Je zaujímavé, že pri citátoch ma vždy napadne niekto, na koho sa hodí 😀 A zrovna tento sa hodí na viac ľudí/príbehov… Nenájdete sa v ňom aj vy?
Boh je skúsený bankár, ktorý hodnotí lásku viac podľa skutkov ako podľa slov. Ignác z Loyoly
Majme to, čo chceme, buďme tými, čo chceme byť 😉
Jako již několikrát vám nyní připomínám: praktikujte vše, o čem píšu. Jinak to nefunguje. Zkuste jen tak chvíli věřit, že jste hodni toho, mít se skvěle, aniž musíte tvrdě pracovat. Nemusíte nikam chodit, nemusíte dělat nic víc. Kromě toho, že začněte věřit. Věřit, že je to možné. Nemusíte tomu říkat bůh. Vůbec nejde o nějaké…
Podle starého súfijského příběhu žil kdysi dávno v jedné zemi na Středním východě král, který se neustále zmítal mezi štěstím a zoufalstvím. Dokázala ho rozčílit i sebenepatrnější věc, a štěstí vždy velmi rychle vystřídalo zklamání a beznaděj. Až to jednoho dne krále přestalo bavit. Rozhodl se, že najde způsob, jak z toho ven. Dal poslat…
Nad týmto všetkým som sa zamyslela, keď som čítala nasledovný citát…
Čo je našim cieľom? Kde si staviame hranice a prečo? Nie je to zo strachu z neznáma? …niečo k tomuto všetkému, na zamyslenie sa 🙂
Kedy vieme, že „toto je ten správny čas“? Že „teraz mám urobiť rozhodný krok“?