Pozor aby sme aj my sami neboli takými ľuďmi. Čím väčšia kritickosť a odsúdenie iných, tým väčšia duchovná pýcha. Psychopat alebo psychopatka, či už v politike alebo bežnom živote operuje svojim výstredným „toxickým moralizmom“. Svoje okolie dokážu neustále odsudzovať a konanie iných sú schopní pohotovo hodnotiť, akoby oni boli tým jediným kritériom morálnosti v zmysle…
Když hovoříme o zhojení duše, zapomínáme často na tělo. Přitom však každý proces očištění se děje tak či onak právě přes tělo.
Nič nie je také zlé, ako sa zdá. Za každým problémom je nielen riešenie, ale aj poučenie. Len sa musíme naučiť správne „pozerať“ 😉
Toxický stud a program JSEM NEVYHOVUJÍCÍ (odmítám se, zranění z odmítnutí, stydím se za sebe, když nevyhovím, stydím se tebe a tvůj projev)
„Zvyk je železná košile. Většina z nás žije svůj život se zapnutým autopilotem a nechává staré programy, naše dřívější strachy, výmluvy a omezení řídit, tvořit a formovat naše životy.
Jestli jste někdy cítili, že žárlivost je bolestí lásky, čtěte dál. Muka žárlivosti jsou vedlejším produktem sexu, ne lásky. Žárlivost není primární emoce. Je to druhotná část sexu.
„Jak poznáme, že si do druhých lidí pouze projektujeme své emoce, které se probudily v našem podvědomí a patří lidem, kteří nám v minulosti ublížili?
Každý z nás už zažil chvíle, kdy si nebyl jistý, jaký krok by měl dále učinit – a zda by vůbec nějaký měl dělat. „Mám v tomto vztahu zůstat a nebo mám odejít? Mám si udržet tuto práci, a nebo se podívat po jiné? Jsem šťastný v tomto městě a nebo bych se měl odstěhovat…
Tedy práce na sobě. Nejprve skrze pokání je nutné odstranit agresi vůči Bohu. Pak prostřednictvím pokání, odpuštění, přehodnocení celého svého dosavadního života je třeba zbavit se agrese vůči sobě. A pak bychom se měli zbavovat agrese vůči druhým lidem. Teprve když se duše očišťuje, začínají skutečné změny. Pokud však jsme začali s procesem změny charakteru…