Za oponou mysle

Za oponou mysle existuje miesto, kde človek načerpá síl do života. Toto miesto nesúdi a neporovnáva. Nič s ničím, nikoho s nikým.Toto posvätné miesto je miestom, kde sa človek „nájde“.Kde nejestvujú začiatky a konce, ani oddelenosť mňa od teba.Je to miesto plné všetkého čo myseľ nedokáže ponúknuť.Silno návykové pre všetkých, ktorí sa vydali hladať samých…

O potřebě krásy

Dalo by se říci, že potřeba krásy je v pohnuté době, jakou je ta naše, povrchní a zbytečná. Válka, uprchlíci, hrozba finanční nestability dané neúměrným zdražováním všeho. Rodiny i jednotlivci omezují výdaje jen na ty nezbytně nutné a snaží se ušetřit pro dny příští. V tomto kontextu souhlasí. Mám však námitku. Či otázku: Co pro vás znamená…

Jaký je váš vztah k vnitřní autoritě?

Dost se s tím u lidí setkávám, pokud jde o otázky týkající se mužské části v nás, našeho otce, který by pro nás v životě měl představovat zdravou autoritu, a se kterou jsme se v realitě příliš nesetkali. Většinou ani nevíme, co je zdravá mužská, natož otcovská autorita, neboť jsme ji zažili často buď jako slabou a neurčitou, nebo agresivní, či úplně chybějící.

Jemnosť ženy

Mnohé ženy se rozhodly ustupovat a podřizovat se manželům nejen navenek, ale i uvnitř. Dialektické myšlení však spočívá v tom, že v našem nitru můžeme uctívat pouze Boha, a nesmíme záviset na ničem lidském. Ustoupit přece neznamená, že se staneme na druhém závislými. V bojovém umění jako je sambo ustoupit nepříteli znamená ušetřit své síly…

Čo s úzkosťou?

V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.…