V životě se připravujeme o spoustu věcí, jenom proto, že nám chybí odvaha.
Muži to v současné feministické době nemají vůbec jednoduché a mnohým z nich se špatně hledá podstata jejich mužské síly, neboť my, silné a soběstačné ženy, jsme přebraly mnohé z jejich úloh a umíme si s valnou většinou věcí poradit samy, namísto toho, abychom vstoupily více do sebe, rozvíjely svou ženskost a učily se být klidným moudrým proudem.
ROZDÍL MEZI MUŽEM(dospělým) A MUŽEM(dítětem).. není ve věku, není o tom, kdy si poprvé kdo začne holit vousy, kdy mu poprvé vyraší ochlupení na prsou, kdy se poprvé pomiluje s partnerkou, kdy složí maturitu…, kdy si poprvé vydělá své vlastní peníze, kdy se ožení, kdy přivede na svět své vlastní děti…, vnoučata, nýbrž v myšlení, chování a vlastním přesvědčení. Už vůbec to není o penězích, či o majetku. Je to o zodpovědnosti za své činy, sebe samého vůči sobě a ostatním.
KDO JE ENERGETICKÝ UPÍR?
Svět se nám tu hemží upíry a upírky, kteří sají životadárnou energii, naši energii – ale jak je poznáme, jak se jim ubráníme, kdo to vlastně je – energetický upír?
Jednou jsem si jako tak mnoho jiných lidí náhle uvědomila, že od jisté doby se můj život podobá honu – nekonečnému, nesmyslnému a nelítostnému. Každý můj den začíná zimničným pocitem „Hlavně to všechno stihnout!“ a končí zklamaným „Já jsem zas nic nestihla…“.
Pokud je nemáte, pak i když máte partnera, šťastní stejně nebudete…
Z pohledu lineárního času jsme kdysi v dávných dobách učinili slib, a to jak sami se sebou, tak s naší duchovní rodinou, že chceme zakusit životy v realitách odlišných od těch, které jsme znali ve vysokých dimenzionálních pásmech. Vlastně jsme do oblastí fyzické reality přišli urychlit jednak svůj vlastní vývoj (a tím i vývoj celé naší monády, skupiny duší), přišli jsme prožít, jaké to vlastně je, když se tvoří ve hmotné dimenzi, jež je nejvíce vzdálená Zdroji. K tomu všemu však bylo nezbytné, abychom zažili obě strany cyklu duality, museli jsme si přivlastnit karmické učební lekce.
Čím těžší se to zdá, tím větší vděčnost za to všechno, co se v procesu děje. Udělat z toho největší přednost a poděkovat. Bez odporu a nebo apatie – bez myšlenek: nic necítím, necítím své tělo, necítím sebe… Nevím už jak dál, i když už všechno vím…. tak jsem jen jednoduše NEPŘIJAL/A TO, CO JE – SVŮJ PROCES A SEBE V NĚM.