Posuzování a odsuzování ostatních lidí
Nám lidem je vlastní neustálé posuzování ostatních lidí. Pomlouváme a odsuzujeme co je jiné-jak paní Nováková špatně vychovává děti, jak špatně vaří, nestará se o manžela, apod. Na základě čeho posuzujeme jiné? Na základě toho, co je dobré a co je špatné. A kdo o tom rozhoduje? Přece dobří lidé. Jenže kdo jsou dobří lidé? Nepochybně si myslíme, že my. Ale co když si to o sobě myslí i ostatní? Kdo má pravdu?
Po většinu svého života jsem žila ve zvláštním stavu uvěznění vnějším okolím. A jsem si jista, že přesně takovýto život probíhal u většiny z vás. Zprvu to byli rodiče a jejich manipulace a ovládání, poté učitelé ve škole, následně kamarádi a známí a v neposlední řadě partneři a děti.
Je nutné, abychom si uvědomili, že největší překážkou naší osobní i kolektivní proměny je tělo bolesti. Nezáleží na tom, jak jste bohatí, mocní, známí či krásní, i tak máte tělo bolesti. Můžete se nacházet v nejlepší kondici nebo naopak být nemocní, tělo bolesti i přesto ovlivňuje váš život. Můžete být hluboce nábožensky založení nebo být ateisté, tělo bolesti je i tak s vámi. Tělo bolesti je příčinou většiny rozvodů, stejně tak jako frustrací, vzteku, nejistoty, nedorozumění a bolesti, kterou lidé zažívají v milostných vztazích. Veškeré milostné neštěstí a nehody v životě úzce souvisí s aktivací vašeho těla bolesti. Kolem roku 2012 se stane tělo bolesti u většiny lidí velmi aktivní. Práce s Božskou duchovní moudrostí mohou pomoci s jeho neutralizací. Tělo bolesti je ten zvířecí instinkt v nás, který nás nutí konat a bez rozmyšlení reagovat, jehož výsledkem jsou tragédie v našich životech.
Výborne zhrnuté – autor Martina Blažena Boháčová
Někteří dospělí žijí daleko od rodičů, ale když přijdou na návštěvu domů, dělají nebo mají neodbytný pocit, že by měli dělat to, co po nich rodiče chtějí. Navenek mohou dělat svá vlastní rozhodnutí – odstěhovat se, platit své účty, ale uvnitř nemají emocionální svolení být samostatným člověkem, svobodně rozhodovat o svém životě a necítit vinu, když udělají něco jiného, než co rodiče chtějí. Tito lidé nejsou vlastníky sebe sama a stále ještě podléhají tlaku. Lidé, kteří jako vlastníci spravují svůj život, necítí vinu při rozhodování, kam budou směřovat. Berou ostatní lidi v úvahu, ale rozhodují se z lásky, a nikoli na základě pocitů viny, s cílem podpořit dobro, a nikoli se vyhnout tomu, že budou před druhými špatně vypadat.