Závislost na vztazích

„Své putování za léčením zažíváme prostřednictvím stezky vztahů, protože se sami léčíme prostřednictvím zrcadlení našich zranění, což je jeden ze způsobů spojování s druhými. Máme určité zranění, které vyžaduje uzdravení, potkáme někoho se stejným zraněním a – protože máme před sebou své zranění jako na dlani – jsme schopni své záležitosti vyřešit a uzdravit. Přesně tak by to mělo fungovat, jenže obvykle tomu tak není. Namísto toho si pomyslíme, že s tím druhým není něco v pořádku, a pokusíme se vyléčit jeho, a pak jdeme od jednoho zraněného vztahu k dalšímu a divíme se, proč nemůžeme nalézt někoho, kdo je uzdraven a je celistvý, nebo že na světě pro nás láska neexistuje.

Zmena prospeje vždy!

Jeden přítel si mi neustále stěžoval na svou manželku: Je pořád smutná, má protažený obličej, až mám strach přijít domů. Snažím se zabíjet čas tady v klubu nebo v jiném klubu, ale nakonec musím jít domů a tam je ona. Řekl jsem mu: Udělej jednu věc, jenom na zkoušku. Protože je tak vážná a pořád tě sekýruje, neumím si představit, že přijdeš domů s úsměvem.