Když život chce, aby ses změnil, vystaví Tě nepohodlí. Vystaví Tě tak hluboké tmě, jako kdyby Tě zahrabal metr pod zem. Myslíš, že Tě pohřbil. Ale on Tě ve skutečnosti zasadil. A chce, abys rostl. Ty to nechápeš. Nejdřív se učíš ustát všechen okolní tlak. Pak se učíš, že se nedočkáš žádné změny, pokud žádnou…
Človek, ktorý sa sústreďuje na cudzie, na jeho nečistotu, na jeho zlo, upadá do projekcie. Konečne má vonkajší priestor, do ktorého môže vyliať svoju cudzosť, svoje zlo a hnev z vlastnej nečistoty. Carl Gustav Jung to nazval: premietanie tieňa na druhého človeka s cieľom nevidieť vlastnú potlačenú temnotu a zlo. V podobe domnelého nepriateľa sa…
Jana Czerneková
Dnes jsem se probudila po bujaré noci s obrovskou kocovinou. Skuhrala jsem, naříkala a strašně jsem si přála, aby mi bylo konečně dobře. Co bych za to dala.. To mě donutilo zapřemýšlet nad tím, jak bereme spoustu věcí jako naprostou samozřejmost. Třeba takový stav, kdy je nám dobře a nic nás nebolí. To je přece přirozené a samozřejmé. Ale běda, jestli se ten stav změní! Začneme ho postrádat a uvědomovat si, že nebýt ho, život by byl sakra těžký. Když se nám udělá konečně dobře, jsme moc vděční a pociťujeme úlevu. Ale vděční jsme jen chvíli. Pak to přestaneme vnímat a opět se to stává samozřejmostí. A já se ptám: „Proč nebýt za to, že je nám dobře, nic nás nebolí a jsme zdraví, vděčný pořád?“
Vždy když něco děláme či si přejeme, bychom se měli ptát sami sebe: „A potřebuji to já nebo moje rodina k svému přežití? Přinese mi to víc problémů a budu je ochoten řešit? Převezmu zodpovědnost za své skutky? Budu mít více času na sebezdokonalování, seberozvoj, sebevzdělání a zlepšení svého charakteru? Budu mít čas na cvičení pro zdokonalení těla?“
Jsme tím, k čemu směřujeme. Člověk se ztotožňuje s tím, o co usiluje. Ten, kdo usiluje o pravdu, směřuje ke skutečné pravdě. Okolní svět není možné správně pochopit, pokud vycházíme z pojetí černého versus bílé. Svět lze pochopit pouze při podchycení všech odstínů protikladů. Úplné porozumění jakémukoliv procesu je možné, pokud si příčinu a následek…
Chceme-li vychovávat druhého, musíme si osvojit několik základních principů: 1. Vždy zachovávat lásku. Proč? Protože výchova zahrnuje změnu člověka. Změna bez lásky není možná. Není-li ve výchovném procesu láska a dobrosrdečnost, pak se krutost rychle proměňuje v ničení. 2. Člověk se nemůže změnit hned. Proto výchova vyžaduje trpělivost a mnohonásobné opakování pokusů. Dříve nebo později…
Tvrzení “Jsem nešťastný” tento stav definuje a ukotví v našem životě. Když říkáme nebo si myslíme negativní věci, vytváříme myšlenkové vzorce, které se automatizují a stávají se naším názorem. Co se potom v našem životě realizuje? “Jsem šťastný.” Říkej to tak často, jak to jen jde. Nechej to proniknout do svého vědomí. Potom bude všechno…
Existuje jedna japonská moudrost, která říká: v konfliktu musíme být nikoliv kamenem, ale vodou. A to znamená: voda se může měnit, avšak kámen nikoliv. Pocit vlastní důležitosti, neotřesitelnosti, nadřazenosti je podstatou kamene a on bude člověka bránit. Jenže kámen má pouze jeden vzor chování, jeden způsob interakce s okolním světem, zatímco voda jich má stovky…
Nemáme dôvod prechovávať nedôveru voči nášmu svetu, pretože on nie je proti nám. Ak má hrôzy, sú to naše hrôzy; ak má priepasti, tieto priepasti patria nám; ak sú v ňom nebezpečenstvá, musíme sa ich snažiť milovať. A ak len usporiadame svoj život v súlade so zásadou, ktorá nám hovorí, že musíme vždy dôverovať tomu,…