Jak v sobě propojit protiklady?
Skvele napísané .. toto riešia v súčasnosti mnohí ..
Skvele napísané .. toto riešia v súčasnosti mnohí ..
Když má někdo obavy o své dospělé děti nebo přátele, „přiživuje“ je svou vlastní energií, a pomáhá tak „nést kousek cizího kříže“. Fakticky ovšem omezuje jejich právo volby vlastní cesty. V takovém případě i ta nejpozitivnější myšlenka přinese tomu, koho svými myšlenkami přiživuje, jen málo užitku. Každá myšlenka je energií. Svou myšlenkou energii dodáváme. Co je v centru naší pozornosti, tam od nás směřuje energie. Avšak plést se do cesty někoho jiného, třeba i s těmi nejlepšími úmysly, není vždycky správné.
Mám se rád, a proto klidně dýchám. Hlídám si svůj klid a odpočinek. Když něco nechci, řeknu ne. Když se podívám do zrcadla, usměju se. Když jdu večer spát, dám si pusu na rameno. Když se ráno při józe chytím za kotníky, dám si pusu na koleno. Když jdu do práce, zdravím stromy a obaluji se světlem. Venku k sobě mluvím v duchu, doma nahlas. Vždy však vlídně a vřele. Jsem svůj nejlepší přítel, svůj terapeut, svůj nejvěrnější společník. Žiju se sebou odjakživa. Znám svoje pocity, myšlenky, strachy, přednosti i slabosti. Mám se sebou trpělivost. Umím se povzbudit, uklidnit, nabudit, rozesmát, utišit. Rád se sebou promlouvám.
Je pohodlné chodit v cizích botách? Jiné velikosti? Rozšlápnutých jinou nohou a navíc vůbec ne podle vašeho vkusu? Záporná odpověď se každému přímo vnucuje, jakmile však je hovor o životě, lidé se pokoušejí „chodit v cizích botách“ běžně.
Carnegi
Nedávno jsem měla na sezení klientku, která se bála úplně se při sexu pustit – otevřít se vášni, slasti. Měla strach se muži takto odevzdat. Když jsem se mimo jiné pro ni ptala „ Jak poznat muže, kterému je bezpečné odevzdat ?“, dostala jsem stručný jednoduchý návod platný obecně, tak se s vámi o to chci podělit.
zdroj: Zlatá Dušička
6.9.2018
Vyvolejme řetězovou reakci
Lidé Země, jste zahlceni vším, nač lze jen pomyslet. Vaše myšlenky kmitají jako splašené, ego se urputně brání učinit cokoli, co by vybočovalo. Avšak brání se marně. Není možné udržet tento stav. Často začínáte pochybovat o sobě samých, o tom, že jste „normální“. Máte pocit, jakoby jste nežili život, ale sen. Avšak v tomto je mnoho pravdy. Žijete podle vašich iluzí, podle toho, co si myslíte, co je vám sdělováno. Nežijete v srdci. Necháte hlas mysli, aby za vás rozhodoval, přesto, že víte, že srdce cítí něco jiného.
Projekce je udivující věc. Je to schopnost lidské psychiky přisuzovat věcem, zvířatům a lidem (zvláště dětem) vlastnosti, se kterými mohou ve skutečnosti mít jen velmi málo společného, avšak jsou velmi významné pro toho, kdo je přisuzuje.
Co je to odpuštění:
Nedávno se na mne obrátila s prosbou jedna žena:
„Prosím, řekněte mi, jestli mám pravdu. Vymyslela jsem modlitbu a pevně věřím, že tato modlitba bude pomáhat mé duši a těm, které naučím se stejně modlit, jako já.“