Proč nemluvit o svých plánech

Zhubnout. Naučit se anglicky. Každé ráno si jít zaběhat. Skoro pokaždé, když si vytýčíme nějaký cíl, podělíme se o tu novinku s kamarády, rodiči nebo kolegy v práci. Oznamujeme, že hodláme dělat tohle nebo tamto. Nebo že už jsme to dělat začali. V pětadevadesáti procentech případů potom věci dopadají tak, že je nedotáhneme do konce.

Proč bychom neměli o svých plánech předem nikomu říkat? A proč nejčastěji dosáhneme těch cílů, o kterých nikdo jiný neví?

Když budete mít štěstí…


Když budete mít štěstí, zůstanete sami. Docela sami, vedle vás nebude nikdo a opírat se budete muset jen o zem a sami o sebe.

Když budete mít štěstí a přijde správná chvíle, život vás udeří, aby vás rozbil jako ořech a dostal ven jádro.
Když budete mít štěstí a bude to ta správná chvíle, budete mít bolest. Takovou bolest, že z ní málem zemřete. A pak vám pomůže vnitřně se přerodit.

Osho: Jaký je rozdíl mezi vědomostmi a věděním

 

Jaký je rozdíl mezi vědomostmi a věděním? Ve slovníku žádný rozdíl není, avšak v existenci je rozdíl obrovský. Vědomosti jsou teorie, vědění je zkušenost. Vědět znamená to, že otevřete oči a vidíte. Vědomosti znamenají to, že někdo jiný otevřel oči, viděl a hovoří o tom  a vy prostě shromažd’ujete tyto informace. Vědomosti můžete mít, i když jste slepí. Vědomosti jsou možné. Bez očí se můžete naučit mnoho věcí o světle. Jste-li však slepí, nemůžete vědět. Vědět je možné jen tehdy, pokud se vaše oči uzdraví, vyléčí, pokud dokážete vidět. Vědění je vaší autentickou zkušeností, znalosti jsou pseudo. Znalosti jsou prokletím, katastrofou, rakovinou.