Miroslav Detko Život bude naliehať, ťahať ťa za srdce, volať ťa k sebe do náruče rôznymi spôsobmi úmerne k tvojej schopnosti vnímať tieto volania… Nechá ťa uveriť a sklamať sa, zaľúbiť sa a zraniť, dovolí ti dokonca zraniť iných. Zbije ťa tak silno, že nebudeš vládať dýchať. Inokedy sa spolu budete milovať v rajskej záhrade…
Nečakajme na nikoho, nikto nás nezachráni, nezmení nám život, kým sa mi nezmeníme. My sami sme tí, čo sú strojcami svojho šťastia (aj nešťastia 😉
Ideálními partnery se stáváme postupně. Potřebujeme čas, pocit blízkosti a sounáležitosti. Možná již delší dobu žijeme se svým ideálním partnerem, ale ještě jsme to nepoznali.
Někdy máme svého ideálního partnera po svém boku a nepoznáme to. Abychom to rozpoznali, potřebujeme čas a důvěru, pocit blízkosti a sounáležitosti.
Ako sa chová človek, závislý na budúcnosti. Keď som začal analyzovať formy práce s budúcnosťou, prišiel som k pojmu „deti“. DETI – TO JE NAŠA BUDÚCNOSŤ. Prečo bolo nevyhnutné pracovať práve takto? Pretože…tuším v 7. knihe som o tom písal: Často ku mne prichádza človek – má všetko čisté, a napriek tomu má ťažkú chorobu.…
Jeden buddhistický učitel prohlásil větu, která mi v daném ohledu skutečně pomohla změnit život. „Při kontaktu s lidmi se vždy soustředím na jejich nejvyšší potenciál.“ Každý člověk, i ten nejvíce zkažený, má v sobě nějakou dobrou vlastnost. A když nemá, tak má třeba aspoň hezkou ženu. A když ne ženu, tak alespoň psa..“Toto není naivita.…
Váš pocit, že ste nemilovaní a neocenení siaha veľmi hlboko. Nie je to len reakcia na konkrétny incident s partnerom, ku ktorému práve došlo. Je to reakcia na každú jednu situáciu, keď ste sa cítili napadnutí, odsudzovaní, odmietnutí, opustení alebo zradení. Keď je zasiahnuté emocionálne telo, hoci samotný spúšťací moment môže vyzerať nepodstatne, na povrch…
„Pokud jste nešťastní kvůli situaci, kterou sami nemůžete změnit (přestože do ní samozřejmě můžete posílat svou pozitivní energii a modlitby, které na ni MAJÍ dobrý vliv), pomůže vám, když přesměrujete svou pozornost na věci, které ve vás probouzejí lásku. Když se totiž topíte v bolesti, pak se tato bolest ještě více a více zesiluje, a…
Když se zpětně dívám na svůj život, docházím k závěru, že mým největším nepřítelem byla snaha o dokonalost. Byla jsem vychována v prostředí s vysokými nároky a očekáváními a ve škole jsem cítila, že s ostatními soutěžím a bojuji o to, abych byla vždycky nejlepší ve třídě.