Nečakajme na nikoho, nikto nás nezachráni, nezmení nám život, kým sa mi nezmeníme. My sami sme tí, čo sú strojcami svojho šťastia (aj nešťastia 😉
Princezna, unavená čekáním na prince, který měl přijít a zachránit ji, sebrala veškerou svou odvahu, popadla meč a vydala se porazit draka nebo… ho přimět, aby ji okamžitě pustil na svobodu.
„Už se tě nebojím!“ křičela, přestože se uvnitř třásla.
„Madam, není třeba žádného násilí, opravdu! Nikdy jsem neřekl, že tu musíte zůstat, i když jsem si říkal, proč to tak dlouho děláte.“ řekl vyděšený drak.
„Aha. Tak dobře.“ řekla princezna, lehce zahanbená.
Zatímco kráčela pryč od doupěte draka, uvědomila si pár věcí… Že jediné, co ji kdy skutečně věznilo, byly její falešné strachy a čekání na někoho, kdo by přišel a zachránil ji, když se přitom mohla zachránit sama.
Nebuďte vězni svých strachů.
Toto je VÁŠ život.
Chopte se ho.
Mějte odvahu stát zpříma a dělat to, co vás činí šťastnými!“
Doe Zantamata