ŽIVOTNÍ HRA

V současné době zažíváme na planetě život, jenž připomíná jakousi soutěž, hru, a povětšina lidí za to platí svou duší. Neustále jsme pokoušeni nespočtem chytrých a nenápadných způsobů této soutěže, kosmické i planetární hry, a to za jediným účelem, abychom popřeli sami sebe, svou duši, abychom popřeli, že naše vědomí má onu dokonalou schopnost rozšířit se skrze pásma vyšších dimenzí, že může dosáhnout oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje.

 

Něco k zamyšlení od Vadima Zelanda

Člověk není nic. Je pouhou kapkou, která na okamžik vzlétla z oceánu.

Tvrzení, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, je správné. Jenomže je obvykle chápáno špatně. Bůh může mít jakoukoli podobu, jeho podstata nespočívá v hlavě, dvou rukách a dvou nohách. Srovnáme-li Boha s oceánem a člověka s kapkou, pak jejich podstata je táž – voda.

SEBELÁSKA – ZÁKLAD ŠTĚSTÍ

Mít rád sebe i svůj život je základem šťastného bytí tady na Zemi. Bez lásky a úcty k sobě si nemůžeme plně vážit ani druhých lidí ani je mít upřímně a nezištně rádi. Láskyplný člověk lásku druhým přirozeně dává, a to svým laskavým chováním a jednáním, vyzařuje z něho harmonie i klid, jež působí pozitivně na okolí. Takový člověk žije v lásce a souladu, umí se pěkně chovat k sobě i ke druhým a snaží se činit to, co prospívá jemu i co je pro dobro a blaho druhých lidí.