Lidstvo jako celek má ještě daleko do vyciťování jednoty, ačkoliv již nyní existují pokročilí jedinci, kteří se tomuto stavu přibližují.
Tato nesourodost je způsobena jednak tím, že lidstvo stojí na různých vývojových stupních – od úplného divocha až po mudrce , jednak tím, že i pokročilí a vyspělí jedinci narážejí dosud na příliš mnoho překážek, které jím brání v plynulé duchovní cestě.
Jste citlivé, milující a ohleduplné bytosti, které by nikdy nechtěly ranit city druhého člověka. Jste pozemskými anděly – a my nebeští andělé vás žádáme, abyste k sobě byli stejně láskyplní a ohleduplní jako k druhým.
Láska je, když myslíme víc na dávání než braní. Je to hluboké přání být s někým šťastný a zahrnuje soustavné přání dělat pro něj něco dobrého. Jsme od základu pozitivní a otevření svěžesti, a tak se každý okamžik stává bohatým a plným radosti. Tváří v tvář lásce se zdá všechno možné a neomezené.
Dávat, to je jeden z nejlepších pocitů, jaké můžeme v životě zažít. Schopnost dávat je něco jiného než obětovat se: pokud se obětujeme, neumožňuje nám to přijímat.
Denní snění neboli oddávání se vlastním fantaziím je často katalyzátorem představivosti, kdy vaše mysl překračuje hranice logiky a zkoumá nové možnosti.
Na dnešek mám téma – hojnost – pokud se to nezmění, až začnu mluvit. (:-)) Díval jsem se na nějaké otázky, co mi poslali lidé, a je tam několik otázek na toto téma, zda je správné či špatné mít či snažit se o hojnost, jaký je vztah hojnosti a životního prostředí a podobně, jak manifestovat hojnost ve svém životě, zda je to dobré či ne. První, na co lidé pomyslí, když se řekne hojnost, je „spousta věcí“, věci kolem vás. Ale ve skutečnosti to je jen ta nejvnějšnější úroveň hojnosti, ne tak důležitá. Nejzákladnější úroveň je ta, že hojnost je pocit hojnosti.