Být v meziprostoru, ve kterém se dokončuje staré a nové ještě není na dohled, je z povrchního a zcela hmotného úhlu pohledu, vždy něco, co kolektivně vyvolává strach a paniku.
Čím více se v nás probouzí uvědomění, že neexistuje jen tento hmotný svět, ale že jsme součástí mnohem většího a nepoznaného prostoru, který se řídí oproti pozemskému, úplně jinými a přesto jednoduchými zákonitostmi, tím je náš strach z toho, co se právě teď odehrává v poli neustálých změn, naprosto minimální. Nevíme nic a přesto víme, že všechno se děje přesně tak, jak má, čemuž jsme otevřeni a nevzdorujeme tím, že bychom sled života chtěli korigovat tím, co si o něm myslíme a jaký by podle našich konstruktů měl být. Na své spirituální cestě, která je současně velmi uzemněná a čistě praktická, jsem si tyto zákonitosti fungování života a vesmíru zjednodušila na JÁ JSEM a JÁ MILUJI. K životu mi to stačí a to i přesto, že Vám sděluji skrze slova příběhy. Příběhy jsou tu ale jedině proto, že sdělují zkušenost. Tu zkušenost si nepřivlastňuji, i když by se dalo říct, že jsem to já, kdo ji prožil, to podstatné na zkušenosti, kterou předává inspirátor, je jedině to, že vám dává možnost si uvědomit, že tohle již víte. Že jste si skrze příběh (zkušenost) vzpomněli na dávné vědění, které Vám nebylo úplně zřejmé z povrchního vnímání vlastní zkušenosti. Tak se předávají příběhy pro budoucí pokolení a moudrost našich předků. Zkušenost je nepřenosná, ale můžeme ji v našich životech vnímat povrchně a bez uvědomění, či si z ní můžeme dočerpat z hloubky moudrost, která nás osvobodí. Tyto dvě zákonitosti používám v praktickém životě každý den. JÁ JSEM je stav bytí, který je uvolněný od myšlení, příběhů a strachů z něj vyplývajících. JÁ MILUJI je otevřený a zcela přijímající stav bytí, který je jako nevinné dítě postrádající jakoukoli zkušenost, která by ho uzavřela lásce a otevřenému přijímání. Kdykoli je v mém životě tedy cokoli, co ve mě vyvolává strach (emoce), začnu se uvolňovat do stavu, ve kterém jen jsem. Je to stav, ve kterém se všechno zastaví a všechny kontrolní mechanismy a konstrukty postupně dochází k uvolnění, až je čisté bytí. Ve stavu já miluji, jsem pak otevřeným prostorem, který nežádá o lehčí břímě, ale ještě více se otevírá všemu, co přichází, jako největšímu daru. Tento stav je čistý a dává možnost vzniknout adekvátní AKCI. Nejdříve se nádoba zcela vyprázdní, aby pak mohla dát možnost přitahovat to, čím se znovu naplní. Nic z toho si však již dál nedrží. A jak to souvisí s tím, čím si procházíme?Velmi zásadně. Ukazuje se totiž, že všechno to, čím jsme se zaplňovali, vycházelo z našich závislostí, vášní, nenaplněných potřeb prázdnoty a samozřejmě strachu. Čím více jsme odpojeni od svých skutečných potřeb své duše, která se naplňuje jen skrze stav bytí, ze svého JÁ JSEM (láska, srdce, světlo – jak řekl Ježíš), tím více hledáme naplnění skrze vnější závislosti, které mají jen krátkodobý účinek a v okamžiku získání, hned pohasnou. Poslední roky na to poukázaly dost jasně, mnozí si na své cestě uvědomili, že tohle není smyslem života a začali se pouštět hmoty a objevovat v neznámu skutečné vnitřní hodnoty. A co víc, nedotklo se to jen lidí vnímající jen hmotu, ale také těch, kteří ve své duchovní horlivosti zapomněli na to, že si to vybere také svou daň, jako každá škatulka, do které lidé utíkají, jako ochranu před tím, z čeho mají strach. Stín duchovní škatulky totiž obsahuje vášeň, stejně jako ateista silně touží po Duchu. Duchovnost nás neochrání před utrpením a zmatkem, pouze nám umožní pochopit, že vyhýbat se bolesti k ničemu nevede. Praxe nám může ukázat cestu pouze v případě, že budeme respektovat svou skutečnou situaci – tedy to, co v našem životě teď a tady skutečně JE. Je to jen nepřetržitý pohyb od rozdělování k přijetí veškerého života. Učíme se zde obracet všímavost k uzavřeným oblastem našeho života. BÝT SVOBODNÝ NEZNAMENÁ POVZNÉST SE NAD TYTO VZORCE, ALE PRONIKNOUT DO NICH A PROJÍT JIMI, PŘINÉST JE DO SVÉHO SRDCE A MILOVAT JE. Když totiž vědomě vstoupíte do každého místa svého strachu, nedokonalosti a nejistoty v sobě, zjistíte, že jeho obranné zdi, jsou postavené z nepravd, starých představ o sobě samých, dávných strachů, falešných přestav o tom, co je čisté a co nikoliv. Uvidíme, že to vyplývá z nedostatku důvěry v sebe samé, ve svá srdce a ve svět. A až je prohlédneme, náš svět se rozšíří. Teprve když světlo uvědomění osvětlí tyto příběhy, představy a bolest, strach, nebo prázdnotu, které se za nimi skrývají, může se objevit hlubší pravda. Přijetím a procítěním každé z těchto oblastí je možné objevit skutečnou celistvost a sílu.A tady se dostáváme k tomu, co se mi také ukázalo jako nejdůležitější pro rok 2022. Čistota, po které toužíme se nenachází ve zdokonalení tohoto světa. Pravá čistota se nachází v srdci, které se může dotknout všech věcí, přijmout všechny věci a zahrnout všechny věci do svého soucitu. Velikost lásky se neměří tím, kolik toho víme, ani tím, čím jsme se stali, nebo čeho jsme v životě dosáhli, ale naší schopností milovat a být svobodní uprostřed veškerého života. Soucit však nezaměňujme s lítostí. Lítost vzniká z myšlenkových konstruktů oběti, která lituje sebe sama, když si představí, že by se stejně zachoval svět k ní. Na druhém člověku jí ve skutečnosti nezáleží. Nechce, aby trpěl, nemyslí to zle, ale projektuje sem sebe. Uvědomit si tuto hlubší pravdu, jako spoustu dalších pojících se s přesvědčeními, které vznikají ze zkušenosti utrpení, je dlouhá cesta. Soucit jen otevírá prostor JÁ JSEM a JÁ MILUJI. Jsem tu a miluji. Nedávám ti žádnou další přidanou hodnotu, protože tento stav je ve skutečnosti to světlo, které tvá duše celou dobu hledá v připoutanosti a závislosti na naplnění skrze mě, či vnější.Následující rok bude snadný pro ty, kteří se již pouští všeho, co jim neslouží. Pro ty, kteří už vnímají celým svým srdcem, že milosrdná lež není lepší, než pravda, která osvobozuje. Cesta se otevírá všem bez rozdílu, takže do tohoto stavu může každý vejít lusknutím prstů. Stačí se jen pustit a jít do neznáma bez snahy převzít kontrolu.Uznávat tajemství života a přijmout vzduchoprázdno, ve kterém ještě není to nové, ale staré již padá.Pochopit, že máme ctít posvátné načasování. Nic neurychlíme ani nezpomalíme, protože v tomto ohledu se máme jen odevzdat a přijímat. Ctít čas bez akce. V takovém mezičase teď vidím následující měsíce, neboť přichází odpověď, že je ještě důležité oddělit zrna od plev. Naučit se rozlišovat, co je skutečné a co je pomíjivé. Takto to totiž kolektivně ještě v měřítku Země máme. Je mnoho těch, co se probouzí a co ještě spí. V této situaci je velice důležité pro ty, co už vnímají věci za oponou, respektovat tempo těch, kteří ještě nevidí nic. Ničemu nepomůže sdělovat jim co vidíte, stejně nebudou vnímat, musí si k tomu dojít sami. Je to právo na vývoj pro každou bytost, která se probouzí. Nebuďte horliví a vzpomeňte si na sebe v počátcích, kdy jste tápali a hledali světlo ve tmě. Možností bylo málo, ale také jste se brzy zorientovali a naučili se naslouchat svému vedení. V tomto mezičase je důležité vytvářet především svou individuální cestu a současně vytvářet prostor pro ty, kteří si pro tento prostor jdou. Nechtějte nic uspěchat. Všechno neviděné, je stejně cenné, jako to viděné! Věnovat se sdělování svých pravd a k čemu jste si došli, je naprosto zbytečně vyhozená životní energie. Nechte ostatní, ať k vám přijdou sami, ve chvíli, kdy to budou chtít. Sami máte teď dost práce s tím, naučit se nepracovat na ničem a uvolnit se v tom, CO JE. Odevzdat se kompletnímu léčení toho, co už vám neslouží a nejste s tím v souladu.Tento rok je pro mě ve znamení vnitřního bohatství a tajemství osudových cest. Vše teď povede k poznání, že ve skutečnosti nevíme, zda je něco dobré, či špatné. To, co v jednu chvíli vypadalo jako ohromná životní smůla, se v další chvíli ukáže jako štěstí. Pochopení tohoto vede k určité pokoře a vyrovnanosti. A to my jako celek velice potřebujeme. VYROVNAT. Naučit se vybalancovat naší duchovní bulimii s hmotnou zaslepeností. Pochopit, že pokora neznamená ohnout hřbet, ale je to pokora k tajemství života, která nás má naučit, že jsme s ním v neustálé spolupráci, nikoli jako všeználci a přemožitelé světa. Pokorní v tom si přát zázraky a otevřít se jejich přijímání. Pokora není o chudobě a čekání na to, že letos přiletí UFO a vezme vás na Pandoru, kde se všechno vyřeší. Akce směrem ven je stejně důležitá, jako vnitřní práce a proto tu mluvíme o vybalancování toho, co si žádá rovnováhu v životě a která vám ještě v nějaké oblasti uniká.Chce to zkrátka důvěru, protože jsme ve fázi, kdy nevíme, co pro nás vyšší plán má. Je to tajemství, protože si to zčásti vytváříme jen my sami a na základě toho se plán neustále mění. Všechny překážky mají svůj účel. Realita je vždy v pohybu. Můžete si tedy myslet, že víte, co vás čeká, ale je to jen váš mentální konstrukt. Každou chvíli se může všechno obrátit vzhůru nohama, což je pro nás velmi cenné, protože cokoliv se snažíme udržet si v teple bezpečí a přitom to pro nás už není to, co to bývalo, nám už jen zabírá místo pro nové, které je pro nás daleko lepší.Změna je jediná konstanta. Je proto cenné rozvíjet naši schopnost přizpůsobit se změnám a plynout s nimi. Měli bychom být schopni přijmout to, co vzniká, a nechat odejít to, co pomíjí. To je velmi náročné, zvláště pokud jsme si vytvořili silné připoutání. V mnoha učeních se odpověď nachází v odpoutanosti, schopnosti vidět iluze a utrpení našich připoutaností a opuštění toho, co si myslíme, že musíme mít. Když dokážeme přijmout cokoli, co se DĚJE (a může stát) jsme skutečně svobodní. Do té doby si to jen myslíme, že jsme svobodní.Milovaní moji, neexistuje žádná předpověď, vše se rychle mění. Přijměte mystérium života a jeho tajemství. Důvěřujte tomu, že i když nevíme nic a zdánlivě se nic nehýbe, jsme pod neustálou ochranou a tedy se nám nic nemůže stát, co bychom nezvládli. Čím větší důvěra, tím méně strachu. Pak se i období transformace zvládá bez myšlenek o prožívaném utrpení. Nic není tak horké, jak se to uvaří. Máme v rukách neskutečný potenciál všechno přeměnit na to, co si skutečně přejeme. Kdy se tak stane, je otázkou posvátného načasování. Vidím tento rok jako odevzdání se kompletnímu léčení v mystériu života. Ať se vám hojnost všeho krásného šíří prostorem, prosím, udělejte mu jen místo a vše si vás najde přesně v tom správném okamžiku. Sama se otevírám splnění všech snů, na které netlačím, ale odevzdávám se jejich času.
Miluji proces a Vás v něm!
Shumavan-ka
zdroj, autor: Shumavan