Vnímám stále jednu podstatnou věc, která v lidech prohlubuje sebe-odsouzení, strach a nedostatek.
Tu, která nahrává vnitřnímu kritikovi, toxickému hlasu nápadně stejnému jako v minulosti od těch, kteří nás soudili, také vině, studu a lítosti.Je to lpění na představě ideálu, jakou jsme si o sobě vytvořili v mysli, které se neustále snažíme dosáhnout a naplnit ji, aniž bychom si uvědomovali, jak nereálná a přitom i nepřitažlivá tahle představa o vlastní dokonalosti je. Tohle AŽ jednou vytváří představu, že je potřeba neustále něčeho dosahovat, aby už to bylo hodno lásky. Uniká nám tak realita, která už je tady a teď. Že jsme každý souborem životních zkušeností, zdrojů, dispozic, že kterých vycházíme a kterým je lepší dát úctu a přijetí, než se zaměřovat na jejich nedostatky, ale brát je takové, jaké jsou. Přijmout, že jsou naší součástí, vždy budou, ale nejsou stěžejní pro naši celou bytost. Dát jim úctu, že i díky nim jsme tady. Když s touto součástí celku budete bojovat, nebo ji lepit náplastí a dělat, že není, bude se objevovat s velkou silou venku jako NEDOSTATEK.
Představa začne vítězit nad skutečností a sice nevědomě, ale jistě, půjde energie tímto směrem, než k dostatku. Kam jde odpor, tam jde ocenění a kdyby tam stál vesmír, tak řekne, paráda tohle ji (ho) baví, toho si cení, tohle vyzařuje, pak to má mít
Neděje se mi to, co chci, ale to, co vyzařuju.Představa o sobě, která žene do kritiky, nedostatku, strachu a výčitek i starostí, je ale hodně vzdálená tomu, čeho si žádá duše ve formě zkušenosti a co si potřebuje prožít, aby se uvolnila do života, který jde mimo všechny ty ideální vlastnosti, které vám někdo vytahoval z celistvosti do popředí a označil to za perfektní, až jste to jen převzali za své. Netrapte se představou a dovolte si být přesně takoví jací jste teď. Noste všechny ty zkušenosti života s úctou, všechno co teď nejde změnit nechte koňovi a uvědomte si, že tlakem to nepůjde.
Tlak jde z emoce a z nedostatku.
Změna, ale probíhá sama ve stavu uvolnění bez kontroly a proběhne sama. K tomuto jste si došli už mockrát, když jste se uvolnili, zapomněli na to a v tu chvíli to přišlo tak nějak samo.
Je to tak i teď
zdroj: Shumavan