Láska není připoutání. Láska nezná žádné připoutání a to, co zná připoutání, není láska. Je to vlastnictví, navláda, lpění, strach a chamtivost – může to být tisíc a jedna věc, ale není to láska. Za lásku jsou vydávány jiné věci, za označením láska se skrývají jiné věci, které lze nalézt v nádobě, na níž je přilepena nálepka LÁSKA. Uvnitř naleznete mnoho věcí, ale láska tam vůbec není.
Zkuste po dobu čtyřiadvaceti hodin přijímat všechno tak, jak to přijde. Když vás někdo urazí nebo vám ukřivdí, vezměte to, jak to je, nereagujte, jen pozorujte, co se děje. Pocítíte náhlý příliv energie, jaký jste nikdy dříve nepoznali.
V průběhu našeho života máme mnoho snů. Jak žít, co mít, co dělat za práci. Jakého partnera mít vedle sebe a kde bydlet. Co z toho se vám splnilo? Nebo jste jen podlehli svému životu a slevovali, jak se vyvíjel?
Mnoho lidí samo sebe stále bombarduje negativními myšlenkami: „Nemůžu udělat toto, to není pro mě, jsem slabý/á, musím se schovat, protože jsem špatný/á, svět není bezpečným místem, to nejspíš skončí špatně“. A tak dále, a tak dále.
Existuje mnoho slov, která bychom rádi řekli svým rodičům, ale bůhví proč se zdá těžké je vyslovit. Dokud se sami nestaneme rodiči, není pro nás jednoduché uvědomit si, jakými zkouškami rodiče procházejí, když se strachují o každý náíš krok a radují se z každého našeho úspěchu.
Od otevření našich očí když se probudíme, až do doby kdy je zase zavřeme, nám myšlenky v hlavě víří jako o závod. Už jsme si toho i vědomě přestali všímat a podřídili jsme se tomuto proudu. Ať jsou to věci pracovní, starosti, zážitky, emoce … mele se to v nás jako v pračce.
Pod tímto termínem si představuji dělání takových věcí, o kterých víte, že by vašeho partnera potěšily. Snažíte se mu vyhovět, … může to znamenat uvařit jídlo, prostřít stůl, vyluxovat, vyndat vlasy z umyvadla, vyměnit dítěti plínky, posekat trávník, vymalovat ložnici, … to všechno mohou být skutky lásky.