Nejprve člověk dovoluje sám sobě, teprve potom mu dovolují ostatní
V podstatě to jediné, čím se člověk na cestě poznávání sebe sama zabývá, je úsilí získat povolení k pořízení nové zkušenosti, aby tak mohl získat nový status.
V podstatě to jediné, čím se člověk na cestě poznávání sebe sama zabývá, je úsilí získat povolení k pořízení nové zkušenosti, aby tak mohl získat nový status.
To je téma, o kterém málokdo chce hovořit a málokdo se k němu postaví čelem. Ano, je to jeden z kroků, který musí každý z nás udělat, aby mohl znovu objevit ten kouzelný chrám, který nosíme každý ve svém nitru. Jde o to, že pokud se naučíme žít v pravdě, tak pocítíme další přísun energie a přestane nám odcházet z našeho energetického pole tok energie potřebný na různé výmluvy a lži, které musíme ze strachu před reakcí okolí používat.
MIROSLAV DETKO
Bola raz jedna krajina, a táto krajina sa volala Potom. Každý, kto sa do nej chcel dostať, musel neprestajne utekať dlhé roky, aby v Potom mohol zastaviť a oddýchnuť si. Každý, kto tam chcel, musel strácať všetko a všetkých, aby v Potom získal späť.
„Hněv ničí lásku a soucitnost a hněv je narušován trpělivostí, která se nejlépe pěstuje s nepřáteli. Bez protivníků byste se nemohli plně angažovat v praktikování trpělivosti – v toleranci a shovívavosti. Potřebujeme nepřátele, abychom posílili svou praxi, a z toho spirituálního hlediska bychom jim měli být dokonce vděční.
Mysl je hybnou silou našich činů a celého života. Dodává nám velkou moc, ale tím také velkou odpovědnost. Během života ale ztrácíme onu pozitivní stránku mysli a vlivem všech okolností v mnoha aspektech bytí podléháme negativním myšlenkovým vzorcům. Které, jak známo, život nijak neulehčují, spíše komplikují. Vymanit se z tohoto řetězce není jednoduché, ale ne…
Tajemství životní spokojenosti není v tom, co vlastníme, zda máme víc inteligence, krásy, zdraví, úspěchů …. ale v tom, jak se umíme přizpůsobit životu, změnám a koneckonců, i jak dokážeme využít toho, co máme, aniž bychom se neustále hnali za vylepšováním “nedostatků”. Většina lidí to má ale nastaveno opačně. soustředí svou energii na své nedostatky…
To, čemu říkáme vědomí, pocity a emoce je ve své podstatě pole. Existuje tu dialektický vztah. Jsou tu vrstvy vědomí a pocitů, které jsou závislé na těle. Ale jsou tu také úrovně vědomí, pocitů a emocí (podvědomých), které naopak určují tělo, zdraví a osud člověka a tedy také jeho budoucnost (super hlubinné emoce).
Lipnete? Žijete minulosťou? Neviete zabudnúť či odpustiť? …