Novodobý otrok
„Musíme zaměstnávat neustále jejich mysl, rozumíte?“
„A jak to chcete udělat?“
„Na co reagují lidské instinkty nejlépe? Na strach přece. Musíme je udržovat v neustálém strachu.“
„Musíme zaměstnávat neustále jejich mysl, rozumíte?“
„A jak to chcete udělat?“
„Na co reagují lidské instinkty nejlépe? Na strach přece. Musíme je udržovat v neustálém strachu.“
Proč je heslo „Za dobrotu na žebrotu“ tak oblibené? Nebo „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“? Proč se zdravá dobrota vytratila z našeho každodenního života? Když jde člověk po ulici, naráží při nejlepším jen na otupělou ignoraci, v horším případně na agresivní hloupost. Když nás někdo venku jen tak osloví, byť by jeho záměr byl zcela nevinný, jako třeba zeptat se na to, kolik je hodin, automaticky přeskočíme do obranného režimu a už si připravujeme možný protiútok. O ochotě prodavaček, číšníků a třeba ještě doktorů ani nemluvě. A pokud je na nás někdo někde opravdu milý, okamžitě (a bohužel právem) očekáváme nějaký háček, nějakou levou.
Filosfie Východu často ohromuje svou moudrostí. Co znamená jejích sedm pravidel čistoty? Hovoří-li o čistotě, nemá na mysli pouze čistotu těla, ale také čistotu srdce, mysli a jednání. Pro každého člověka by to měla být zcela zásadní věc, neboť čím čistší uvnitř je, tím je šťastnější.
Buď prijmeš, čo sa s tebou deje a umožníš, aby si sa stal lepším človekom, alebo dovolíš, aby ťa to zničilo.
Výber nepatrí osudu, výber patrí tebe ….
Josh Shipp
Výborný článok pre všetkých rodičov :
Téma, které se týká nás všech. Bez rozdílu. Všichni máme kamarády, kamarádky, přátele, známé. Ale jak jsou kvalitní tyto vazby? Setkávám se s lidmi, kteří nejsou spokojeni, i když mají mnoho kamarádů, známých. Kde je problém?
Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely
Drazí přátelé, já jsem Marie Magdaléna. Všechny vás s radostí v srdci vroucně zdravím. Jste mi známí a blízcí. Jsme spřízněné duše, neboť všichni jdeme po stejné cestě společně, jen každý svým vlastním jedinečným způsobem.
…. závisť, nenávisť, krivda, zloba, ľútosť, strach alebo trápenie sa za iných.
Ak niektorý z týchto pocitov ľudia „pustia do svojho vnútra“, tak za všetky následky nesú sami zodpovednosť. Už Sokrates povedal, že telo je iba obalom duše. Ak ochorie duša, ochorie aj telo. Všetkých tisíc diagnóz ktoré poznáme sú tie, ktoré vznikajú, keď sa nabúra ľudská duša.
Čo je to duša? Ako s ňou spolupracujeme? Ak ju nechápeme tak, že s ňou môžeme spolupracovať, tak sa ďalej ani nedostaneme.