V čom spočíva každodenná práca na sebe?
V podstate nič náročné 🙂
Sme vďační za to, čo máme? Alebo len frfleme na to, čo nemáme 😉
„Zvyk je železná košile. Většina z nás žije svůj život se zapnutým autopilotem a nechává staré programy, naše dřívější strachy, výmluvy a omezení řídit, tvořit a formovat naše životy.
Hneváte sa na seba, na ľudí okolo? Trápite sa, smútite, ste v bezmocnosti? Neviete odpúšťať? Nech sa páči, čo to robí s Vašou energetikou a energetikou potomkov…
Co je to lpění na šťastném osudu? Neschopnost přijmout ztrátu, lítost nad minulostí, naprosté nepřijetí toho, co se stalo, neschopnost vydržet rány osudu. Ale to je jen špička ledovce. Hlavní je snaha dostat od osudu mnohem více, než mu dát. Pokud se do vás zamiluje člověk, který lpí na šťastném osudu, pak ve vás bude…
Tedy práce na sobě. Nejprve skrze pokání je nutné odstranit agresi vůči Bohu. Pak prostřednictvím pokání, odpuštění, přehodnocení celého svého dosavadního života je třeba zbavit se agrese vůči sobě. A pak bychom se měli zbavovat agrese vůči druhým lidem. Teprve když se duše očišťuje, začínají skutečné změny. Pokud však jsme začali s procesem změny charakteru…
Pomaly sa učím, že energia, ktorú vynaložím, keď reagujem na každú zlú vec, ktorá sa mi stane, ma zbytočne vyčerpáva a bráni mi vidieť dobré veci v mojom živote. Učím sa tiež, že nebudem vyhovovať všetkým a tiež nemôžem prinútiť každého, aby sa ku mne správal tak, ako si to ja predstavujem. A je to…
CVIČ SE V TRPĚLIVOSTI. UČ SE ČEKAT.
Protože vše se děje nejprve na jemné úrovni pole, znamená to, že do tohoto procesu jsou zapojené naše pocity. Naše podvědomí ví vše, co se v budoucnosti stane. Naše podvědomí může ovlivnit to, co se děje a stane.A v takovém případě vyvstává otázka: proč lidé nasednou do letadla, které musí havarovat? Proč si člověk vybere…