Nezaškodí si znovu zopakovať…
Zákony Univerza
základní pravidla hry jménem život
aneb jak tvoří Vesmír
*Zákon odpovědnosti*
Aneb: „přijměte odpovědnost za váš život“.
Jsme odpovědní pouze a toliko sami za sebe. Máme odpovědnost za své myšlenky, slova a činy. Neodpovídáme za nikoho jiného, ani není možné vlastní odpovědnost přenést na kohokoliv. Kdo je zodpovědný, odpoví na volání Univerza, i kdyby právě pojedl jablko z ráje.
*Zákon svobody*
Aneb: „čiň, co chceš“.
Jsme naprosto svobodné bytosti a máme na výběr vždy alespoň ze dvou možností. Vše, co se nám děje, je naše vlastní volba. Žijeme pouze to, čemu vědomě nebo nevědomě dáváme svůj souhlas. Přišli jsme na tento svět nazí a stejně tak i odejdeme, proto mějme odvahu se otevřít světu a konat to, k čemu nás volá srdce.
*Zákon rovnosti*
Aneb: „žádný učený z nebe nespadl“.
Všichni jsme si rovni. První i poslední. Mudřec i hlupec. Žádný není rovnější, byť by se tak komukoliv jevil. Každému je měřeno stejným metrem, nehledě na osobní kvality nebo zásluhy. Každý jsme pro Vesmír stejně důležitý. Mezi králem a chudákem rozdílu nečiní.
*Zákon sebelásky*
Aneb: „miluj bližního svého jako sám sebe“.
Kdo nemiluje sebe, nemůže ve skutečnosti milovat bližní. V sebelásce koření všechny podoby lásky. Od lásky mateřské až po lásku partnerskou. A žít bez sebelásky, je jako žít bez duše. Proto můžeme milovat bližní jen do té míry, jak milujeme sami sebe. Bez této vyrovnané sebelásky se rozmáhá chytráctví a vypočítavost egoismu, ješitnost a žárlivost, a jen zdravá sebeláska může opět převzít vládu nad životem.
*Zákon příčiny a důsledku*
Aneb: „jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá“.
Každá příčina má svůj důsledek. Kauzalita akce a reakce, zákonitost neúprosná stejně jako tvůrčí. Jsme omezeni toliko svým tělem, neboli časem a prostorem, v němž se nacházíme právě nyní. A tento je výsledkem našich předchozích skutků. Ostatně právě proto jsme na této hmotné pláni jménem Země, kterážto je největší transcendentální školou pro vědomí.
*Zákon přitažlivosti*
Aneb: „vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá“.
Stejné přitahuje stejné. Na co často myslíme, to se nám děje. Čemu věříme, to žijeme. Co vyzařujeme, to přitahujeme. Kam dáváme svou pozornost, to roste a bují. Čemu pozornost nedáváme, to naopak slábne a mizí.
*Zákon jednoty protikladů*
Aneb: „každé šaty mají rub a líc“.
Na nejvyšší úrovni jsou všechny protiklady spojené v jednotě. Právě proto není možné z života odstranit jen to špatné a ponechat si pouze dobré, jakkoli se o to lidstvo poslední dva tisíce let snažilo. Vesmír však nedává žádné polovičaté dary. Vše, co si přejeme, dostaneme přesně tak, jak si přejeme. Ovšem návdavkem nám život přidá i všechno to stínové, co k našemu přání přirozeně patří.
*Zákon lásky a strachu*
Aneb: „láska vítězí, ať strach je sebevětší“.
Každý se může rozhodnout, jestli svůj život tvoří z lásky nebo ze strachu. Strom lásky roste odjakživa v přítomnosti. Tam je věčný, protože opravdový. Láska je vždy následována stínem strachu. Strach bují pouze v minulosti a v budoucnosti, tam se rodí závratnou rychlostí, neboť sprostě lže, manipuluje a kdekdo tomu věří.
ZDROJ: