zdroj: Sergej Lazarev – Diagnostika Karmy
„Rozešla jsem se s milovanou osobou, najednou mi nastal krach všeho, čím jsem žila. Ztratila jsem pocit života, z postele vstanu málo kdy. Přestala jsem navštěvovat chrám, předtím jsem tam chodila 5 let. Jak mám vyjít z krize?“
Váš dopis říká o vaší plné neschopnosti. Tato situace vám je dána proto, abyste pochopila, že jste nežila láskou, ale vášní a požitkem. Láska zkrachovat nemůže. Láska je věčný cit. Ale komunikace, požitek, konzumenství a vášeň jsou věci dočasné. Proto, abyste lásku postavila na první místo, máte pravidelně ztrácet vše, k čemu se připoutáváte, a přesvědčovat se, že jakékoli lidské štěstí nemůže být věčné. Říká se, že láska s roky pomíjí, ale já říkám, že to není pravdivé. My pomíjíme, ale láska zůstává!
Jeden muž mi jednou napsal, že je šťastný jenom proto, že jeho milovaná žije a někde se v tomto světě nachází. Sama možnost lásky se pro něj stala obrovským štěstím. A to, že ležíte v posteli v depresi, znamená protest proti ztrátě požitku, vy chcete jen konzumovat a zříkáte se lásky. Ale bez obětí neexistuje láska a víra, proto se vám nechce jít ani do církve. Na začátek byste si měla přiznat přízračnost svých představ o lásce, a pak vstát a vyrazit do chrámu.
Problémy musí být, bez nich není vývoje. Vše záleží na naši energetice. Pokud máme málo energie, problémy nás táhnou za sebou jako člověka přivázaného opratěmi k vozu. Takový člověk se vláčí po zemi a hrozně trpí. Když je energie více, můžeme vyskočit na nohy a běžet za vozem. A utrpení se zmenší. A když je energií ještě více, můžeme se už zbavit pout a běžet před vozem. To jsou tři názory na jeden a ten samý problém. Rozdíl je jen v našem vnitřním stavu. Jedni proklínají svůj osud a trápí se celý život. Druzí se snaží něco dělat, ale někdy padají a táhnou se v životě v depresích. A třetí se chtějí vyvíjet a neustále jdou dopředu. A pro ně se problémy stávají možnosti rozvíjet se.
Sergej N. Lazarev