Člověk dospěje ve svém vývoji do bodu, kdy je konfrontován s tímto tématem a přicházející události, informace a životní témata mu dávají možnosti poznání. Je to úroveň takřka mistrovská, kdy dochází k opravám na hlubší rovině a lze vše pojmout z běžného života. O co zde jde?
Jedná se o přijetí celé historie, jednotlivých úseků a událostí jako aspektu nutnosti k tomu, aby člověk dospěl do stupně, ve kterém se nachází tady a teď. Tedy vše, co se stalo a nebylo to vždy v souladu s morálním a etickým náhledem, přijmout jako součást vývoje lidstva, stejně nutnou a důležitou jako události, které z morálního, 
etického a sociálního pohledu je možno hodnotit jako správné. V jakém osobním nastavení tématu pokory se jednotlivec nachází, lze vyčíst z běžného života. Je třeba se zaměřit na ty činy, události, s kterými jednotlivec nesouhlasí a pociťuje k nim odpor či jinou negativní emoci/pocit. Tak lze jasně vidět, co svým jednáním sám podněcuje, podporuje a šíří. Může vyjádřit nesouhlas, co je však důležité jsou pocity a emoce, které tento nesouhlas doprovází a zároveň další nakládání s nesouhlasnou činností, projevem či informací. To, jak jednotlivec pociťuje, je jedna věc, co s tím však nadále udělá, je věc jiná. Každý má právo na nesouhlas s čímkoliv, co se jeho dotýká, ale dalším krokem v jeho jednání by mělo být nalezení příčiny tohoto nesouhlasu. Pokud je nalezena a zvědoměna příčina, další reakce je oslabena i náboj původní skryté emoce pocházející z příčiny. Pak šíření nesouhlasu není manipulující, ale působí jen jako nesouhlasný projev vztahující se k nemorálním či neetickým činům či situacím. Projev pokory znamená uznání každého činu jako nástroje působícího k očištění lidské bytosti, nutného k dosažení jejího plného potenciálu. Jen takto je lidská bytost schopna nahlédnout na sebe sama, v přijetí, že byla i tím, kým nyní není a nesouhlasí s tím, že jiná bytost tím nyní je. Je to uznání komplexicity všech činů ve světě projevených, jako božského projevu. okora neznamená souhlas s činy vymykající se lidskosti, naopak je vnímá jako důležité aspekty své doby, pro rozvoj lidstva. Pokora dále říká, že přijetím se nedostáváme do flegmatického souhlasu se vším nemorálním a neetickým co se ve světě děje, ale že se nejdříve, v souvislosti s těmito činy, obracíme sami k sobě, zde poznáváme vlastní nastavení a postoje a jednáme dále tak, abychom tyto činy nešířili s nábojem negativních aspektů (odsouzení, nenávist, kritičnost, štvavost apod.). Tak je každému umožněno vlastní poznání a nabídnuta cesta ke změně svého postoje či nastavení, pomocí vlastní energetické práce. Tím se stává důležitým činitelem proměny vyzařování negativních událostí či činů. Jednoduše řečeno, změnou vlastních postojů, zvyšuje své vibrace a mění svět. Tak působí projev pokory.