Co je strach bez viditelné příčiny? Nepřijetí Boží vůle. Již to není vnější agrese, ale agrese na úrovni podvědomí.
Všímal jsem si zajímavé souvislosti: když člověk nepřijal probíhající události, zapomněl na Boží vůli a potlačil cit lásky, pak už za nějakou dobu z ničeho nic u něj propukala nenávist vůči lidem a bezdůvodný strach. Tedy strach, který nás paralyzuje, a odmítání lásky se ukazují jako těsně spjaté. Jak se člověk přizpůsobuje okolnímu světu? V první řadě skrze Božskou lásku, skrze uvědomění si svého Božského „já“. Tam strach a agrese nebývá, protože Stvořitel se nachází za hranicemi času a prostoru. Druhá úroveň adaptace – to je naše intuice, naše pocity. Emoce jsou spojeny s podvědomím, které při pronikání do stále jemnějších plánů je spojeno s celým vesmírem, a proto je již v našich emocích povědomí o budoucích problémech, změnách. Pro naše podvědomí není žádné neštěstí ničím novým, ví o tom, co se stane, proto je strach na úrovni emocí snášen snadno. Třetí úroveň adaptace – to je naše tělesné vědomí. Vlastně ho považujeme za hlavní a ztotožňujeme se právě s ním, protože je spojeno s fyzickým tělem. Tělesné vědomí žije velmi krátce, je velmi omezené a má minimum informací, a samozřejmě jeho adaptace je nejnižší – v strategickém plánu. Ale zato pracuje s šílenou rychlostí… Proto naše tělesné vědomí, které prohrává strategicky, vyhrává v taktice, v nepřetržité adaptaci k světu. Jeho cílem je stlačit informaci a přeměnit ji v emoci. Vědomí neuvěřitelně urychluje proces vývoje, ale neustále se dostává do slepé uličky, když ztrácí vazbu s podvědomím a Božským „já“. A pokud se tato vazba ztrácí, vědomí stále častěji vyvolává strach a hrůzu, obrovskou ztrátu energie, a potom nemoci a smrt.
S. N. Lazarev – Diagnostika karmy 12 (Život je jako mávnutí křídel motýlích)
