Od bolesti k rozhodnutí růst
Než budete skuhrat, brečet a láteřit, jak je k vám život nespravedlivý, jak to nezvládáte anebo vám to jde ztuha, zastavte se a uvědomte si, že právě v tuhle vteřinu je na tom někdo daleko hůř než Vy, někomu zrovna v náručí někdo umírá, jiný přišel o práci, rodinu i bydlení, jiný nasedl do vlaku závislostí, ze kterého se nedá vystoupit, další zas vidí utrpení a nic s tím nedokáže dělat a jiný je po těžké autonehodě a znovu se navrací do běžného života.
Proti tomuhle je to vaše jen hloupost, malichernost a sračka. Ale buďte v klidu, i já občas mám takový stavy, že ty lekce nedávám, že jsou složitý. No ale co už, moje duše si je vybrala, takže mi nezbývá co? No prostě je přijmout. Každý si prochází jiným stupněm vývoje a nedokážu si představit, že by se všech 7 500 000 000 lidí na této planetě v jeden okamžik probudilo, usměrnilo toky svých myšlenek, nasměrovalo by svoje srdce bezpodmínečné lásce a byly najednou všichni IN a měli hojnosti dostatek. No to by dopadlo, takovou Apocalypsu bláznivých šílenců by tahle planeta asi neustála.
Vždycky bylo hůř, a vždycky bude líp. Jednou jste na vrcholu, jindy žerete bahno. No a co, o tom životní lekce jsou. Když je nechápete, nechápejte je, stejně jednou dostanete facku, pak druhou… třetí… čtvrtou a tak dále a tak dále. Stejně se ale jednoho dne probudíte, a budete vědět. neřekl jsem ani nenaznačil, že budete konat a budete měnit, jen jsem řekl: „BUDETE VĚDĚT“ To, jestli se rozhodnete jít do nových dveří, po nových cestách záleží už jenom na vás. Nikdy jste nikoho nevlastnili a nikdo nevlastnil vás. Nikdy jste nikomu nepatřili, ale ani on nepatřil vám. Sami si většinou serete do vlastního hnízda chamtivostí, sobectvím nebo závistí. Stejně tak jako nepřejícností, či tím, že když nejste šťastní Vy, nebudou prostě ani druzí. Schováváte se za jistoty, které ale neeexistují, za jistoty, které jsou dočasné a pomíjivé. Vy to ale vidíte jako jedinou cestu.
Co byste dělali, kdybyste o všechno přišli?
Pravděpodobně by na Nuseláku, nad Macochou a jiných místech bylo plno, ale to nic nevyřeší. Nezbývalo by vám nic jiného, než začít znovu, mít chuť riskovat, zkusit to a to, abyste se posunuli dál.. jen proboha nezůstávejte přešlapovat na místě. Dokud nepadnete hubou na zem a neryjete brázdu jak za traktorem, nepochopíte smysl hojnosti, ani vztahů ani úspěchu, budete jen sžíráni strachem z věčného nedostatku, budete se neustále bát o to, abyste měli nějaké materiální hodnoty, které stejně až zemřete, rozkradou vaši nejbližší a ještě se kvůli tomu budou hádat nebo soudit.
Takže, než si zase budete na něco stěžovat, uvědomte si, že jste to především Vy sami, kteří si staví překážky, nástrahy i bariéry pod záminkou, kterou nazýváte „STRACHEM“. Strach je blud, je to vaše vlastní vytvořená iluze, které ale rádi a s oblibou podléháte. Doslova ji milujete, hýčkáte a ňuchňáte jen proto, aby vás mohla tato iluze dál ovládat a z vás se stávají jen ustrašené ovce, které se bojí pohnout, aby je nesežral někdo mocnější…
Ale o tom zase až příště…
Pavel /Merlin/
Merlin
Autor článku – ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů – připojte se!
Súvisiace články
