Pokud jde o zpomalení či úplné zastavení, kdy se nic (zdánlivě) nehýbe směrem kupředu, ani ke konečným výsledkům, nebo k naplnění určitých představ, nebo investic energie (i finančních), je velmi důležité rozvíjet ženskou esenci v nás a naučit se trpělivosti, bytí, plynutí, důvěře, jemnosti a laskavosti k sobě i vůči procesu, což jsou kvality, které nás nikdo neučil rozvíjet, neboť jsme byli neustále vedeni k mužským kvalitám výkonu, rychlosti a tlaku na jedinou definici úspěchu – hmotnému výsledku.
Samozřejmě nás to také učilo definovat sebe pouze na základě nějaké významné výsledkové role, jinak jsme se pro sebe stali jen bezvýznamnými nulami beze smyslu existence. O tom, jak je důležité se zastavit a prožívat život, namísto hořečnatého vytváření stále nových met a výsledků, je i zastavení a zpomalení, které upozorňuje, že si neužíváme procesu a nemáme k tomu, co děláme ani žádný vztah. Jediné, co nás žene kupředu je vidina splněných představ a výsledků. Nejde jen o existenční, pracovní, finanční oblast života, ale setkáváme se s tím i na poli vztahovém, kdy představy o tom, jak by to mělo být a vypadat a jaké by to mělo přinést výsledky, přináší spoustu mentálního trápení a nespokojenosti. To platí pro jakoukoli oblast, která je zastavená, nebo zpomalená a kde nejsou výsledky na dohled a pokud něco není hned přejdeme pěkně do sebedestrukčního módu:Nic neznamenámNemám žádný smyslTolik do toho vkládám a ve finále je to úplně na 
Jdu do apatie, když to nemá výsledekJdu do sebelítosti, že se tolik snažím a nikdy to nevyjde.Jdu do viny, že dělám všechno blbě a tak se teď potrestám kritikou sebe sama.Jdu do studu, že já jsem ta chyba.Jdu do sebeponižování, že ostatní něco umí, jenom já jsem nula.Hlava řeší jen to, co není a chybí do ideálu dokonalé představy, chce výsledky a nejlépe teď hned. A když nejsou, když “jenom”jsme… a žijeme, je to něco míň extra. Jednou provždy není.Jen si té ženské kvality bytí a vztahování se k životu nevážíme a neumíme ji ocenit, protože nemá logiku a přináší více vnitřního bohatství, které není vidět. Někdo umí upéct dort a nebo něco opravit, aby to fungovalo a jiný zase svou vnitřní pohodou a úsměvem vytváří kolem sebe klid a vnáší harmonii a lásku, protože má ke všemu vztah a vnáší všem do života optimismus, radost, povzbuzení a lásku. Není to hmatatelné a přesto právě mužská energie po vydaném výkonu, přijde právě sem spočinout a nabrat si sílu a výživu do dalšího konání. Vážit si té kvality je stejně důležité, jako umět věci dotáhnout do konce a dát tomu logiku, systém a řád (mužská kvalita). Proces je ale hlavně o otázce ženské esence v každém z nás : Jaký je můj vztah k tomu co dělám?A neřeším teď jen to, jaký výsledek mi to přinese a proto jsem ve velké frustraci a stresu, že to není, nebo to není hned, či je to v nedohlednu?Pokud nemáme vztah k tomu, co děláme, tak to nedotáhneme ani do konce, protože utečeme, nebo se stáhneme k apatii a myšlení, které bude apatické. Pokud budete chtít trénovat fyzické tělo, nevydržíte u toho, pokud k tomu nebudete mít vztah a půjde vám jen o výsledek. Můžete i výsledku dosáhnout, ale zanedlouho sklouznete a budete tam, kde jste byli.Měli byste to mít rádi a vědět, že to je otázka celého života a vztahování se k dobrému pocitu z těla, jakmile ho rozhýbete a nikoli několikatýdenní výzvy do plavek.Pokud budete chtít podnikat, budete léta jako na houpačce a musíte mít k tomu, co děláte, vztah, jinak vás suché období bez výsledků, dostane do apatie a vzdáte to.
Pokud chcete mít zdravou psychiku, je důležité vědět, že je to proces a vztah k tomu, že ani tady nejsou výsledky hned, vás nesmí stahovat na začátek, kdy to vzdáte. Jakékoli představy o tom, jaký by měl být vztah, když je nějakým způsobem zastavený, nebo má překážky, také jen ukazují na to, že je čas především na sebelásku a hledět si svého života a nezaměřovat celou svou energii do vztahu. Investovat do sebe a vnější svět se už jen přidá k tomu, co z nás vyzařuje za klídek.Ta omezení jsou darem, kdy máme prostor jen pro sebe a pro svůj život. Výsledek v tom není podstatný, tak jako vztah k procesu, ve kterém nás zastavení něco významného učí.Během těchto dnů zkoumejte, jaký je vztah k tomu, co děláte i neděláte a přeji vám ať stres, který je spojený jen s tím, že se neplní určité představy, odejde a vy si budete moc užívat jen život sám, takový jaký je.Přijímám – nehodnotím – jsem. NEBOBojuji – hodnotím – bez vnějšího nejsem nic.Miluj proces a miluj sebe v procesu.
SHUMAVAN www.shumavan.cz
