Snaha vyhovět, přizpůsobit se, náležet k někomu (i skupině stejně smýšlejících lidí) a něčemu, tak abychom to měli stejně a podobali se, přehnaná obětavost, extrémní pochopení pro druhé (ale pro sebe ne)… souvisí se zdravou sebeúctou.
Fyzické je druhotné, prvotné je to, čo je skryté…
Dbanie o seba by mala byť naša priorita. Je tomu skutočne tak?
Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.
Nejde o to naše “téma” vyřešit.
Nejde o to ho odstranit.
Jde o vyrovnání a rovnováhu.
Rozhodnout se v každé situaci, která nás zachytí do bludného kruhu, najít jeho protiklad a dojít k vyrovnání.
Pokud závazky uzavřené s lidmi, nejbližšími, životem, prací, posláním, společností… s čímkoli vnějším, převáží v „důležitosti“ nad závazky, které uzavíráš sám se sebou, JDEŠ PROTI SOBĚ.
Veľmi dobré, nie len pre terapeutov, liečiteľov a radcov…
Proč se stále pokoušíme věnovat energii tomu, co nedokážeme změnit, namísto toho, abychom se soustředili jen na to, co změnit dokážeme?