Zbavte se duševního zmatku

Kdysi jsem slyšela úsloví, že starost je jako houpací kůň – ať se pohybujete jak chcete rychle, nikdy se nikam nedostanete. Dělat si starosti, to je ve skutečnosti naprostá ztráta času, a děláte-li si starosti, vytváříte v mysli nepořádek a zmatek, takže o ničem nemůžete uvažovat jasně.

Chcete-li se naučit přestat si dělat starosti, nejprve musíte pochopit, že energeticky posilujete to, na co soustřeďujete svou pozornost. Proto čím víc si děláte starosti, tím spíš se věci pokazí. Dělání si starostí je tak hluboce zakořeněný návyk, že se musíte vědomě trénovat, abyste si osvojili jiný pohled na svět. Když se přistihnete, že si děláte starosti (a požádejte také lidi ze svého okolí, aby vám pomohli a upozornili vás, když vás starý návyk opanuje), přestaňte a změňte způsob uvažování. Zaměřte svoji mysl užitečněji na to, co chcete, aby se stalo, místo abyste se sužovali starostmi, co všechno se může stát, a zabývejte se tím, co krásného ve svém životě máte, abyste tak vytvořili rezonanční pole a do života vám přišly věci ještě krásnější.

Hned teď si udělejte seznam všech věcí, s nimiž si děláte starosti, abyste je příště okamžitě rozpoznali, jakmile se vám usadí v mysli a budou se chtít houpat na houpacím koni.

Tohle je další příklad naprosté ztráty času a energie, obzvlášť uvědomíte-li si, že všechno, co kritizujete a posuzujete u druhých, je něco, co nemáte rádi u sebe. Největší kritici jsou ti, kteří jsou v hloubi duše přesvědčeni – ať už z jakéhokoli důvodu – o tom, že sami nejsou dost dobří. Zbavte se těchto vnitřních nejistot a touha ponižovat druhé zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.

Dále je důležité si uvědomit, že my lidé vidíme jen výseč reality, jen určitý úsek většího kosmického plánu věcí, takže vlastně nikdy nemůžeme nikoho a nic soudit. Může se stát, že potkáte nějakého bezdomovce či opilce a bude to ten nejhodnější, nejlaskavější člověk ze všech, kteří kdy zkřížili dráhu vašeho života. Budete-li ho však posuzovat jen podle zevnějšku nebo budete jeho chování hodnotit z pozice morální převahy, nic se o jeho případných kvalitách nedozvíte.

Nezanášejte si mysl těmito zbytečnými jedovatými šípy. Místo toho se vylaďte na to nejlepší v každém, s nímž se setkáte, a budete překvapeni, že na oplátku s vámi všichni budou jednat nejlépe, jak dovedou.

Přestaňte se vzrušovat drby a pomlouváním druhých. Drby vám zanášejí psychiku a jen ukazují na to, že ve vašem vlastním životě není nic, co by bylo opravdu důležité. Žijte a nechte žít. Nikdy se k pomlouvání nepřidávejte, odmítněte příběhy skandálů a pomluv vůbec poslouchat a vytvořte si zásadu, že o nikom neřeknete nic, co byste před dotyčnou osobou nemohli říci.

Naříkáte-li, stěžujete-li si a svádíte vinu za to, co se vám v životě děje, na všechno a na všechny okolo, zanášíte si řeč a myšlenky takovým způsobem, že většina lidí ani nechce být ve vaší blízkosti. Soustřeďte se na to, za co jste vděční, a bohové vám sešlou více takových věcí. Stěžujte si a vyčítejte, a budete sami.

Psychologové odhadují, že člověk má průměrně 60 000 myšlenek denně. Bohužel 95% těchto myšlenek je úplně stejných jako byly myšlenky, které jste měli včera. A ty jsou tytéž, jaké jste měli předevčírem. A tak pořád dokola. Zkátka, většina vašich myšlenkových pochodů je neproduktivní, opakující se brebentění, které nikam nevede.

Dalším problémem je stálý příval informací zvnějšku, který je běžnou součástí západního životního stylu. Mnoho lidí má stále puštěnou televizi nebo rádio, aby jim „dělaly společnost“, nebo tráví čas čtením podřadných románů, bezcílným surfováním po internetu atd. A pak jednoho dne náhle zjistí, že jsou staří nebo nemocní, a uvědomí si, že ve svém životě nic nedokázali. Všechny jejich myšlenky jsou myšlenky druhých lidí a oni sami nemají nejmenší představu, kdo vlastně jsou nebo jaký by jejich život mohl mít smysl.

Kdy jste si naposledy mysleli něco opravdu nového a úplně originálního? Smutným faktem zůstává, že většina lidí se jen den za dnem pohybuje ve vyjetých kolejích a zaplňuje si mysl jen všemi těmi obyčejnými, každodenními záležitostmi. 

Stanovte si jako prioritu, že vnesete do svého života jasno, a denně tento jas a čistotu dolaďujte. Naučte se meditovat a zažívat stavy nádherného klidu a pokoje, které to přináší. Utište tu změť hlasů a otevřete se vysoce duchovním souvislostem, které nemůžete zažívat, tonete-li ve zmatku a nepokoji.

Zvykněte si vyřizovat věci hned, tak říkajíc „za pochodu“. Příklad: dejme tomu, že mluvíte s přáteli a někdo má užitečné telefonní číslo, které vám chce dát. Má ho při sobě, ale navrhne, že vám ho druhý den zavolá. Je až neuvěřitelné, jak často lidé odkládají na další den něco, co mohou velmi snadno udělat dnes, a kolik energie spotřebuje myslet na to, co všechno má člověk vyřídit. Vezměte si to telefonní číslo hned na místě a je to o jednu věc méně, kterou musíte v životě udělat.

Vyřiďte i další nevyřízené věci, například zaplaťte, co dlužíte, vraťte, co jste si někdy vypůjčili, zařiďte to, co jste slíbili zařídit, a udělejte všechno to, co vás otravuje a straší vám v hlavě. Všechny nesplněné sliby nebo nedodržené závazky vás stojí enegii a dotírají na vás, abyste to udělali. Víte-li, že nemůžete splnit daný slib, je daleko lepší dotyčnou osobu kontaktovat a říct jí to, než nechat tu situaci být.

V důsledku toho, že jsem ze svého slovníku vyškrtla „měla bych“, jsem na základě vlastní životní zkušenosti zjistila jednu zajímavou věc. Například jsem slíbila, že se ve čtvrtek večer sejdu s přítelkyní a půjdeme do kina na film, který jsme obě chtěly vidět. Jak se čtvrtek blíží, chce se mi tam jít stále méně. Mohu udělat dvě věci: mohu dodržet slib a jít, protože jsem řekla, že půjdu, a tedy „bych měla“, nebo mohu přítelkyni zavolat a schůzku zrušit či přesunout. Zjistila jsem, že v 90% případů, kdy jsem schůzku zrušila či přesunula, chtěla druhá osoba udělat totéž, ale nechtěla mě zklamat, takže to dopadlo pro obě strany výborně. Ve zbývajících 10% případů to lidi trochu rozčílilo nebo rozladilo, ale jsou-li vůči sobě upřímní, většinou jsem je nerozčílila já. Třeba mají problém s flexibilitou nebo jsem vyvolala vzpomínku na podobné, daleko hlubší zklamání v minulosti.

S kolika lidmi máte nevyřešené otázky? Přemýšlejte okamžik. Představte si sami sebe při nějaké společenské události. Kdo z vašeho života by vstoupil do místnosti a způsobil tím, že byste se fyzicky cítili stísněně? Kdo by ve vás vyvolal pocit, že ta místnost není pro vás dva dost velká, protože máte napjaté vztahy? Možná si tyto lidi ani vědomě nevybavíte. Možná se dokonce aktivně snažíte na ně nemyslet. Ale vaše staré dobré podvědomí o nich ví. To, že máte ve svém životě nějaké nevyřešené vztahy, vás stojí obrovské množství energie.

Spíte-li s někým v jedné posteli, dbejte obzvlášť na to, abyste mezi sebou neměli nic nevyjasněného. Jinak spolu budete celou noc psychicky bojovat a ráno vstanete s pocitem, že byste se potřebovali pořádně vyspat.

Když je všechno ve vašem životě aktuální, žijete v přítomnosti a zažíváte skutečný pocit souladu s životní energií. Udělejte všechno, co je potřeba, abyste dohonili sami sebe, a pak tento stav udržujte. Budete mít více energie, než si vůbec umíte představit. Takto se chovají děti. Žijí přítomnou chvílí. A všichni víme, jak překypují energií!

Na světě je opravdu HODNĚ informací. Neurobiologové vytvořili termín „Info-Otesánek“, „Info-Hltoun“ nebo „Info-Nenasyta“, aby popsali přirozený hlad po nových informacích. Objevili, že při učení se novým věcem či zjišťování nových informací používáme stejné nervové dráhy, jaké se aktivují při užívání drog jako je morfin nebo heroin. Stejným způsobem, jakým se lidé stávají závislými na pornografii na internetu, vztazích pěstovaných po síti, na sázení a hazardních hrách, je možné získat závislost i na euforii, která se dostavuje při sbírání informací. Někteří informační Otesánkové tráví hledáním informací na internetu dlouhé hodiny, a to v takové míře, že se to stává určitou formou obsesivně kompulzivní poruchy.

Je-li to součást vašeho životního stylu, je třeba si položit otázku: nestala se tato aktivita náhražkou přímého prožívání života? Nežijete ve vlastním světě, kdy se s lidmi opravdu stýkáte stále méně a méně? A nemáte pocit, že z velké části informací, které získáváte, neplyne žádný okamžitý užitek a že je to spíše kategorie „to by se případně mohlo někdy hodit“? Pokud tomu tak je, pak se také jedná o určitou formu nepořádku ve vašem životě, stejně jako je tomu v případě hmotného nepořádku, který lidé udržují z téhož důvodu, a budete si asi muset zvolit nějaký druh terapie, abyste zjistili příčinu své závislosti a mohli se s ní vypořádat.

Vedete-li náročný život a máte spoustu věcí, které je třeba udělat a zařídit, možná je pro vás obtížné vypnout a relaxovat. A často se vám všechno honí hlavou, zrovna když chcete jít spát.

Osvědčená rada: připravte si k posteli blok a tužku, a než jdete spát, napište si všechny věci, které nesmíte zapomenout udělat. Pak je odložte a zapomeňte na ně a jděte spát. Vzbudíte-li se v noci s myšlenkou na další věci, otevřete jedno oko, naškrábejte věci na papír a spěte dál. Možná budete zpočátku potřebovat mít u postele malou baterku. Postupně se můžete naučit psát ve tmě poslepu. A časem získáte cvik, sepíšete celý seznam najednou a budete spát celou noc, aniž by vás neodbytné myšlenky či starosti rušily.