Někdy nedoceňujeme, co všechno nám vztah přináší. Občas si myslíme: „Vstoupil jsem do tohoto vztahu, abych byl šťastný, jenže od chvíle, kdy nám skončily líbánky, mám ke štěstí daleko.“
Mnohdy si stěžujeme na negativní pocity, kterými musíme procházet, na veškerá břemena, těžkosti, oběti a všechny ty lekce, jimž jsme nuceni čelit. Jediné, co nám vztah určitě neustále dává, je cesta k našemu 
vlastnímu růstu. Každou nevyléčenou část naší osobnosti nám stále předkládá v podobě čehosi, co je mezi námi a naším partnerem, takže coby lidská bytost můžeme dozrávat, růst a vyvíjet se. I když je náš vztah třeba obtížný a bolestný, představuje stálou výzvu k vývoji a posunu k vyššímu porozumění a hlubšímu soucítění.
(Chuck Spezzano – z knihy Jestli to bolí, není to Láska)