Našla som na FB
autor: Radka Svobodová
VLIV VLASTNÍCH PROJEKCÍ NA NÁŠ ŽIVOT
Naše bytí tvoří naše láskyplná podstata bez prostoru a času, dále naše představa našeho já a pak vnější svět. Všechny tři aspekty jsou součástí našeho vědomí, podvědomí a nevědomí a ve skutečnosti nic jiného než podstata a tyto představy neexistuje v takové podobě, v jaké je zažíváme.
Naše mysl vytváří představy a pak tyto představy také hodnotí. Na základě jejich hodnocení pak zaujme postoj a vytvoří potřebný mechanismus, který slouží k zabezpečení a ochraně naší zranitelné citlivé části-vnitřního dítěte.
Během dětství a dospívání se naše vědomí formuje díky vlivu výchovy a okolního prostředí. Podvědomě přebíráme názory a postoje svých blízkých a s některými z nich se více nebo méně ztotožníme. Tak vznikají naše role, které rozštěpí naše já na nespočet oddělených fragmentů s různými energetickými frekvencemi. Některé z těchto rolí se nacházejí na periferii našeho vědomí, jiné jsou naopak zapomenuté, vytěsněné a nežádoucí, ukryté v hloubi našeho nevědomí.
Role hodné holčičky nebo chlapečka bude dominantní u dětí, které se potýkají s přísnou výchovou a pravidly. Pokud je dítě extrémně tlačené do této role, kdy se prakticky vzdá velké části své přirozené osobnosti a naučí se plnit představy a očekávání druhých, může se stát, že potlačené části osobnosti – průbojné a agresivní energie- vytvoří v nevědomí komplex, zvaný stín. Tento stín se projevuje přes vnější okolnosti a vztahy. To, čeho si nejsme vědomi, nás potkává v životních zkouškách a výzvách.
Tak se tedy stane, že hodný kluk nebo holka brzy narazí na šikanu ve škole, alkoholika v partnerství nebo psychický teror v práci. Agresivní potlačené energie, které neměly možnost být vědomě žity, se zviditelní v konfliktu s vnějšími okolnostmi.
Pokud se tedy identifikujeme pouze s těmi vlastnostmi, které považujeme za žádoucí, pak vše nežádoucí tvoří náš stín. Tento stín se projevuje i v kolektivním vědomí jako korupce, zločiny, války a ničení planety.
Příliš milující a obětaví lidé mohou mít v sobě temný stín, který potom určuje jejich osud. Jsou to lidé, kteří jsou pronásledováni za své ideje, jsou to trpitelé, čelící velkému bezpráví a těžkému osudu.
Opačným extrémem jsou potom lidé, kteří ztratili kontakt se svojí duší a citlivou částí, ti žijí na úkor ostatních a potřebují jejich energii ke svému přežití.
Tyto dva extrémní póly v sobě máme každý z nás. Nazveme je například oběť a dravec. Jestliže se ztotožníme s rolí oběti a vytěsníme své agresivní síly, pak nás čekají krušné časy a zkoušky. Dokud nerozpoznáme a neintegrujeme v sobě svého vnitřního dravce, budou nás destruktivní síly v podobě životních událostí ničit a obírat nás o energii. Může se stát, že se ocitneme uprostřed světa plného zloby, násilí a nespravedlnosti.
Dalším typem časté role je náš vnitřní soudce nebo kritik. Umí skvěle podporovat oběť vyvoláváním pocitů viny, nedostatečnosti nebo studu.
Pokud se kritik dostane ke slovu, vyvolává dynamiku spojenou s méněcennou rolí provinilce, submisivní dětské části osobnosti, která trpí komplexem méněcennosti.
Kritik je rodičem a provinilec je dítětem.
Takto bychom mohli pokračovat ve dlouhém výčtu našich vnitřních rolí, které řídí náš život i osud. Dokud tyto role vědomě nerozpoznáme, budou nás řídit naše životní okolnosti a nevědomé návyky. Jakmile si začneme přítomnost těchto rolí ve svém systému uvědomovat, můžeme integrovat velkou část našeho nevědomí a tím vytvořit komplexní celistvou bytost, která je spojená a jedná v souladu se svým záměrem.
Dokud jsou naše vnitřní osobnosti nevědomé, budeme jednat protichůdně, naše vůle bude oslabená, nebudeme se umět rozhodovat v souladu s naším vyšším dobrem, nebudeme schopni žít svoji sílu a pravý potenciál, ale budeme čelit destruktivním silám, vydáni jim napospas.
Každá role má svůj energetický náboj a tento náboj v sobě nese určitou polaritu. Jsme-li příliš měkcí, dostaneme lekci od tvrďáka, jsme-li příliš zaměření na svůj výkon, dostaneme dovolenou v podobě nemoci, jsme-li příliš kontrolující, bude náš partner malým děckem, pokud se nevzdáme negativního posuzování, budeme stále souzeni, a tak dále.
Uvědomovat si své role znamená přijmout zodpovědnost za to, že svým nastavením přitahuji do života osoby, které reprezentují moje části, které tak snadno v sobě nevidím. Proto vlastnosti, které na druhých nesnášíme či obdivujeme, jsou ve skutečnosti našimi vlastnostmi, které jsme v sobě nepřijali nebo neobjevili.
Naše ego je velmi rafinované a dokáže naše stíny maskovat. Velký obětavec maskuje neschopnost postavit se sám za sebe, suverén a bavič maskuje plachost, kritik maskuje vlastní zranitelnost, kariérista maskuje chybějící smysl života, přílišný optimista maskuje nejistotu, psychopat maskuje vlastní slabost.
Často je to tak, že vlastnosti, o kterých si myslíme, že se nás vůbec netýkají, mohou být pro nás dominantní v naší stínové složce. Odtud známé pořekadlo „nevidí si na špičku nosu“.
Jestliže člověk nemá odvahu čelit svému vlastnímu stínu a odmítá opustit komfortní zónu svého bezpečí i v náhledu na život a vlastní realitu, pak se osobní stín projeví jako kolektivní téma. Destruktivní síly na této planetě z velké části ovládají naše vědomí.
Jediným řešením na osobní i kolektivní problémy je převzetí zodpovědnosti za každou z částí realit, ve kterých člověk žije. Za jeho myšlenky, činy, slova a celý svět „mimo“ něj. Potřebujeme jen své vlastní svolení k této cestě ven z iluzí a nevědomosti ke stvoření silných, tvořivých a laskavých bytostí, žijících v harmonické spolupráci.