Myšlenky, které člověk vyprodukuje, fungují v příčinném těle jako vyslané vibrace a určité myšlenkové obrazy.
Jakmile tyto vibrace a myšlenkové obrazy provedou zápis v příčinném těle a zanechají zde stopu, okamžitě se dostávají také do kroniky Ákáši. Na této prostorové úrovni existuje obrovský objem myšlenkového materiálu. I když se myšlenkové obrazy volně šíří v kronice Ákáše (prostoru), nemůžeme je postřehnout, protože jsou stále pevně spojeni se zdrojem, který je vytvořil.
Jakmile se vibrace a myšlenkové obrazy dostanou do kroniky Ákáši, začnou se pohybovat stejným směrem, tedy ze světa jemnohmotných energií do fyzického hmotného světa. Stejný proces probíhá i v organizmu člověka. Nejdříve vznikne myšlenka nebo pocit, dále následuje příkaz k činnosti a nakonec dojde k fyzické činnosti.
Dochází tak k jevu, kdy myšlenka, kterou člověk vyslal, má stejnou sílu jako konkrétní čin. (O tom kázal i Ježíš: „Já vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ a dále „To špatné, co z úst vychází, špatné myšlenky, křivá svědectví, urážky, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.“ Pojem srdce je zde chápáno jako vědomí člověka
Vibrace a myšlenkové obrazy mají jednu důležitou a zásadní vlastnost: dokážou se spojit s podobným jevem (efekt rezonance). Co to znamená? Vibrace a myšlenkové obrazy rezonují s podobnými zápisy v příčinném těle člověka a nutí ho, aby provedl určitý skutek. Prostřednictvím tohoto skutku se vibrace a myšlenkové obrazy realizují v trojrozměrném, fyzickém světě.
Proto někdy dochází k tomu, že konkrétní myšlenka se v určitých situacích nerealizuje skrze člověka, který ji vyslal, ale realizuje se skrze jiného člověka, u něhož „přetekl pohár“ s podobnými frekvencemi a myšlenkami. Důležité je pochopit, že vibrace a myšlenkové obrazy se nemohou realizovat jen tak, z ničeho nic, ale že potřebují určitého šiřitele, jímž může být ve fyzickém světě pouze člověk.
Mechanizmus karmy probíhá následujícím způsobem. Jakmile vznikne myšlenka jako vibrace a myšlenkový obraz, začne se pohybovat a projevovat v kronice Ákáše, kde se nemůže jen tak ztratit. Projeví se buď určitým následkem, nebo ji musíme poznat, pochopit a následně zpracovat. V kronice Ákáše se myšlenka spojuje a rezonuje s jinými vibracemi a účinkuje v prostoru. Mezi člověkem a myšlenkou vzniká v kronice Ákáše zvláštní spojení.
Toto spojení vede ke změně normálních charakteristik prostoru a času, a to jak v nitru člověka, tak i v jeho okolí a vede ke změně fyzikálních vlastností hmoty. Vzniká takzvaný mikrovánek, který může hmotu zředit, nebo zhustit. Mikrovánek je vlastně kanál, v němž proudí energie potřebná k tomu, aby se v kronice Ákáše vyvinula z myšlenky – příčina. Odtud pochází citace: „Co zaseješ, to také sklidíš.“ To znamená, že myšlenkové procesy, které mají různé vlastnosti, vytvářejí na úrovni fyzické existence také různé události.
Člověk v průběhu svého života „zaseje“ mnoho myšlenek a příčin (mikrovánků), které ho nakonec omotají jako pavučina. Tato „pavučina“ tvaruje určitým způsobem jeho prostor. Člověk tak získává v nově vytvořených podmínkách zpět to, co „zasel“ během svého života a ve svých předcházejících životech.
Buď prostřednictvím jednotlivých lekcí pochopí, naučí se a v okamžiku, kdy překoná svou nevědomost a vyřeší své problémy, dostane se na vyšší úroveň svého vývoje. Pokud ale nepochopí smysl a dopad situací, do kterých byl uvržen a stále prohlubuje problémy svým odporem a nepřijetím, bude vše muset překonat později, ale už mnohem obtížněji a bolestněji.
(zdroj: https://celostnivzdelavani.cz/sila-myslenky)
