Příroda je dokonale vyvážený, samoregulační systém.
Vždy se snaží zmírnit své reakce, kompenzovat naše zásahy a chránit integritu života.
Má obrovskou bezpečnostní rezervu.
My jsme však již překročili všechny hranice.
Narušili jsme přírodu do takové míry, že již nedokáže kompenzovat naše činy. Příroda nás ale netrestá. To je omyl.
Příroda nás sice netrestá, to jen my pociťujeme naši rostoucí nerovnováhu s přírodou negativním způsobem. Stejně jako auto může mít několik mechanických problémů a stále jet vpřed, až do okamžiku, kdy se vše zhroutí, tak je tomu i s přírodou. Dosáhli jsme bodu, kdy systémy začínají selhávat.
Kromě toho hlavní příčinou jevů, jako jsou přírodní katastrofy, není uhlík, průmysl ani technologie. Jsou to lidské vztahy. Jako nejvyšší úroveň přírody má kvalita našich vztahů nejvýznamnější vliv na nižší úrovně přírody: nehybnou, rostlinnou a živočišnou.
Naše vnímání přírody proto závisí výhradně na tom, jak se k sobě navzájem chováme. Pokud zůstaneme egoističtí, rozdělení a lhostejní k sobě navzájem, budeme se i nadále vyvíjet v rostoucí nerovnováze vůči altruistickým, propojeným a pečujícím vlastnostem přírody.
Naopak, pokud se k sobě navzájem obrátíme s dobrou vůlí, odpovědností a vzájemnou péčí, dosáhneme rovnováhy s přírodou a budeme vnímat její vliv jako pozitivní.
Michael Laitman

