„Čas od času se musíme zastavit.
Někdy nám zkrátka dojde emoční energie a nedokážeme dál pokračovat. Ale to je v pořádku. Je v pořádku říct: ‚Mám dost. Nemůžu dál. Končím. Už je toho moc.‘ Je v pořádku zkrátka někdy nenacházet v životě radost nebo před sebou nevidět osvětlenou cestu. Je v pořádku mít někdy problém vůbec dýchat a zůstat v klidu. Je v pořádku se nenutit do úsměvu a prostě být. Je to v pořádku a je to normální. Čas od času je toho prostě na KAŽDÉHO člověka moc. Každý prostě někdy nemá sílu na nic víc než jen ‚nějak fungovat‘. Je to čas hlubokého odpočinku pro duši a tělo. Je v pořádku si ho dopřát. Je v pořádku se někdy izolovat a ponořit se do stínů a tmy. JE TO V POŘÁDKU! Dovolte této vlně, aby se přes vás prostě převalila. Dovolte si pocítit její tíhu a nebojujte s ní. Jen ji nechte. Přijměte ji. Sdílejte ji, mluvte o ní, dejte jí tvář nebo jméno. Přestaňte ji brát jako něco špatného a přijměte ji jako normální součást sebe samých v tomto daném okamžiku. Bez přetvářky nebo pocitů hanby. Buďte jí. Následujte ji. Odpočívejte, stáhněte se a dopřejte si podporu, která je vám neustále k dispozici. A hlavně se za to nestyďte. Jste v pořádku a je normální se takto někdy cítit. My všichni tím procházíme a nikdy nejste sami, kdo se takto cítí. My všichni s něčím bojujeme. Ukončeme tedy tento boj, přijměme čas hlubokého odpočinku duše a těla za normální… a naučme to i společnost.“
– Phiona Hutton
zdroj: Svět zázraků