Proč Kristus říkal: „Největší nepřátelé člověka jsou domácí jeho“?
Zamysleme se, co je to cit lásky:
Na jedné straně je to touha spojit se s milovanou osobou, na druhou stranu štěstí z maximálního výdeje energie směrem k druhému člověku, spojení dvou protikladů. Pokud však „srůstám“ s milovaným člověkem, energie lásky přestává proudit a stane se nepotřebnou.
Ale i naopak, pokud se odpoutávám a odcházím, láska může zeslábnout.
Pro rozvoj citu lásky je potřeba komunikovat.
Ale zároveň, aby tento cit nedospěl k srůstání a zániku duší, je potřeba vnitřně udržovat určitou vzdálenost od milovaného člověka. 
Listy stromu nemají srůstat jeden s druhým. Svou jednotu musí vnímat skrz kořeny stromu.
Skrze energii lásky se dostáváme na jemné úrovně bytí, kde jsou ukryté obrovské možnosti. A tam milovaný člověk vypadá odlišně. Nejprve tam září jeho Božské „já“, potom citový a duchovní obal a nakonec fyzický.
Pokud však všechna energie míří k tělu, dochází k bleskovému srůstu energetických obalů.
SVOU PŘIPOUTANOSTÍ ZAKRÝVÁME ČLOVĚKA PŘED BOHEM. Jeho duše přestává dostávat vyšší energii a začíná být nemocná a degenerovat.
Čím více žena zbožňuje milovaného člověka, tím dříve začne zapomínat na Boha, tím rychleji se mění láska na vášeň. Stává se konzumentskou, vede ke stížnostem a urážkám.
Pro vášeň je hlavní získat.
Zatímco láska – je šťastná když obětuje, odevzdává a stará se.
Vášeň – si žádá požitek, sex a nepřetržitý kontakt s milovaným člověkem.
Ztráta lásky a odklon energie ke klanění se idolům probíhá nenápadně.
Jak zjistit, že duše místo lásky uctívá vášeň?
Je potřeba pochopit, čím se láska liší od vášně. V LÁSCE JE PŘÍTOMNÝ POŽITEK I BOLEST ZE STRANY SOUČASNĚ. Proto v lásce člověk současně dává i dostává. Spojení a soulad dvou protikladů nedovoluje připoutat se.
VÁŠEŇ trhá protiklady, směřuje je k jednomu z nich. Vášeň chce jen požitek a pozitivní emoce. A čím víc si je přeje, tím zuřivěji reaguje na jejich ztrátu.
VÁŠEŇ NECHCE DÁVAT – CHCE JEN BRÁT. Pro takového člověka se vztahy stávají nepřetržitým utrpením. Pokouší se uniknout před bolestí, ona ho však vždy nevyhnutelně doběhne. A tak se člověk vrhá tam, kde není bolest, kde je jen požitek – je to téma sexu, ale jsou to i alkohol a drogy. To je klasická varianta roztrhnutí protikladů.
Nejprve pocit absolutního štěstí, ráje, euforie. Potom jednostranné kladné emoce, vystřídají emoce jednostranně záporné. Člověk, který si myslel, že štěstí je nepřítomnost negativních emocí, bude utíkat před depresí a bolestí za novým požitkem.
Někdy pro záchranu duše umírá tělo. Pokud k milované osobě vzhlížíš jako k Bohu, potom, aby jsi přežil, musí tě urazit, ponížit, zradit anebo musíš umřít. Proto mnozí, aby přežili, se pokoušejí uniknout před láskou a Bohem.
Sergej Lazarev – Člověk budoucnosti 3
zdroj:
https://www.karma-a-osud.cz/l/o-lasce-vasni-a-pripoutanosti/
